Neplatí, že povinný „papír do Bruselu“ by se dal připravit lidově řečeno za jedno odpoledne podle zaběhnutého mustru. „Opatření přibývá a s tím nám přibývá úředníků, právníků a dalších lidí. To samé je s blížící se povinnou agendou finančního výkaznictví ESG. My už dnes máme nějaké nižší desítky zaměstnanců, kteří se tomu věnují a kteří tuto agendu připravují,“ uvedl na nedávné konferenci člen představenstva Metrostavu Jaroslav Heran.
To neznamená, že by se tito lidé problematice ESG věnovali v jedné z největších tuzemských stavebních společností výjimečně. Jako plnohodnotné zaměstnání je „vykazování dobra“ u Metrostavu na třech lidech. „Další řada zaměstnanců se na této činnosti podílí různou měrou,“ doplnil mluvčí firmy Radim Mana s tím, že kromě toho si ještě Metrostav musel najmout externí poradce.
ANALÝZA: Probuďte se, nebo zhyňte. Proč firmy musejí podporovat sexuální menšiny |
A Metrostav není výjimkou. Patnáct ekologů a dalších specialistů se problematice věnuje například na Letišti Praha, které má přímo zřízenou organizační jednotku Životního prostředí, udržitelnosti a ESG. Jen při započtení mzdových nákladů a odvodů tak letiště problematika ESG výkaznictví stojí ročně kolem deseti milionů korun, pokud u těchto lidí počítáme s průměrným tuzemským platem. Ani na letišti agendu nezvládá jediné oddělení, ale přelévá se do celé řady dalších útvarů a kromě toho si letiště najímá externisty.
A podobně je to i u dalších firem. Nejnověji report o vztahu firmy k životnímu a sociálnímu prostředí vydal například provozovatel obchodů s potravinami Albert. Na 61 stranách je možné si přečíst o tom, jak firma omezuje množství neprodaných, a tudíž vyhozených potravin, jaké jsou podíly žen v klasickém i nejvyšším managementu, nebo o rostoucím „vnímání štěstí“ mezi zaměstnanci. To se pravidelně získává průzkumem spokojenosti, který pro Albert zpracovává společnost Perceptyx.
„Report vznikal od začátku roku, kdy jsme získali data, tedy se bavíme o práci na osm až devět měsíců,“ uvedla konzultantka firmy pro PR a oblast udržitelnosti Barbora Vanko. Společnost vyčíslila počet úvazků nutných pro interní potřeby ESG na čtyři až pět osob. Tento počet ale pravděpodobně poroste. Firma v současnosti vykazuje 45 ukazatelů podle zadaných pravidel. Do budoucna by ale na základě evropské směrnice měl počet těchto ukazatelů vzrůst zhruba trojnásobně.
Report od profesionálů
Jednodušší to není ani u společností, které si reporting nechají udělat na klíč. „Projekt většinou začíná datovou analýzou, kdy zjišťujeme, které z cca tisíce datových požadavků klient nemá k dispozici a jak si chybějící data bude v budoucnu tvořit,“ uvedl expert na nefinanční reporting ve společnosti PwC Česká republika Ondřej Rybka.
KOMENTÁŘ: Zelený sliz a Evropa likvidační. Co způsobí nově nařízená blbárna |
Pak následuje výběr oblastí, které představují rizika nebo příležitosti pro zlepšování a stanovení cílů a následně i procesů ve firmě, aby se tyto cíle dařilo naplnit. „Nakonec se sbírají data ve vybraných ukazatelích a sestavuje samotný report,“ dodal Rybka s tím, že takovýto proces trvá zpravidla šest měsíců u firem, které s ESG reportováním začínají. Následně se dá zkrátit zhruba na polovinu času. Náročnosti procesu pak pochopitelně odpovídá i cena. Tu PwC vyčíslila na statisíce u malých firem až jednotky milionů u velkých společností.
Smysl reportingu nicméně spočívá v tom, aby firmy dokázaly svá marketingová hesla o udržitelnosti nebo zelenosti podpořit i čísly. „Změny se budou týkat obecných tvrzení jako „zelený“, „přátelský k přírodě“, „biologicky odbouratelný“ nebo „uhlíkově neutrální“, které budou muset být nově vždy podložené reálnými daty a excelentními výsledky v oblasti dopadu na životní prostředí,“ uvedl Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který tímto způsobem reportuje 17 let.
Povinně pro velké firmy
Zatím jsou obdobné reporty dobrovolné a přistupují k nim buď státní instituce, nebo firmy, které chtějí například dosáhnout lepšího financování úvěrů od bank, které nyní na tento ukazatel stále častěji hledí.
„Reportování za příští rok už ale bude povinné pro velké společnosti nad 500 zaměstnanců a subjekty veřejného zájmu,“ uvedla Jana Francová z Bureau Veritas. O rok později by se měly připojit firmy nad 250 zaměstnanců a postupně se připojí i malé a střední podniky.
