Vláda musí investovat, ale 20 kilometrů dálnic ročně nestačí, míní průmyslníci

  • 65
Svaz průmyslu a dopravy představil své desatero pro dlouhodobou obnovu ekonomiky, postižené covid krizí. Mezi zásadní body patří investice a digitalizace nejen firem, ale i státu. Podle ekonoma Jana Rafaje Česko projde podobně jako západní Evropa obdobím, kdy bude potřebovat víc zahraničních pracovníků. V tom se průmyslníci rozcházejí s vládou.

„Základním problémem této země je nedostatek pracovní síly,“ uvedl Rafaj po jednání svazu s premiérem Andrejem Babišem a dodal. „Cítíme však obavu státu z toho, že budeme přivážet další pracovní sílu ze zahraničí. Vidí v tom riziko růstu nezaměstnanosti.“

Právě v tomto tématu (dalším je přijetí eura) dochází k zásadním sporům s vládou. Současná politická reprezentace brání příchodu pracovníků z ciziny, což vede k paradoxům, kdy byl třeba obrovský problém dovézt do jedné české firmy vysoce specializované experty, kteří měli spustil hotovou tovární linku.

Každý rok bude mít Česko podle Rafaje kvůli demografickému vývoji na trhu práce o třicet tisíc zaměstnanců méně. „Ne všechny profese zautomatizujete. Třeba lékaře, pokrývače střech, řemeslníka, řezníka a zatím ani řidiče autobusu. Chybí i kvalifikované profese,“ řekl Rafaj. „Budeme potřebovat zahraniční pracovní sílu. Tady si zatím zásadně nerozumíme se státní správou,“ dodal.  

Kromě masivní potřeby rekvalifikací bude nutné investovat i na straně státu, a to například do dopravní infrastruktury a digitalizace, v níž státní správa pokulhává. České firmy  jsou přitom na světové špici a nabízejí pomocnou ruku vládě.

Průmyslníci věří, že jedinou cestou je proinvestovat se z krize. A také dát o miliardy víc na výzkum a vývoj. 

„Když se sejde konec roku se začátkem toho příštího, zjistíme, že jsme otevřeli 21 nebo 23 kilometrů nových dálnic. Je to bída, pokud ročně nebudeme otevírat 50 až 70 kilometrů, nikdy infrastrukturu pořádně nedostavíme,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák. Nabitý rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, kde je snad nejvíce peněz od začátku devadesátých let (přes 120 miliard korun), dává v tomto ohledu určitou naději.

Stavební řízení je podle něj „tragédií této země“, protože v žebříčku zemí světa jsme v rychlosti povolování staveb na chvostu. „Chceme, aby se premiér osobně zapojil do boje o stavební zákon,“ apeloval Hanák.

Průmyslníci podporují legislativní zakotvení dlouhodobého kurzarbeitu, který by mohl reagovat na jakoukoliv krizi. Vedle plošného režimu, který by se měl automaticky spustit v době poklesu ekonomiky mají představu také individuálního režimu. 

„Do problémů se mohou dostávat i kvalitní firmy, kde se přes noc změnil režim nebo v případě, že se jejich odběratel dostal do nečekaných finančních problémů. Podpora i kvalitních značek kurzarbeitem není prohra, ale výdělek a ukázalo se to nyní v krizi, kdy firmy, čerpající podporu z programu Antivirus, odváděli více peněz státu na odvodech, než vyčerpaly,“ řekl Rafaj.

Tuzemský průmysl, který je z velké části závislý na dodávkách do Německa a dalších zemí, v květnu zpomalil o 25,7 procenta. Nejvíce zasaženy jsou automobilky, které zpomalily o 45 procent. Výroba plastových a pryžových výrobků propadla o téměř čtyřicet procent, kovovýroba o čtvrtinu.