„Evropa je málo odvážná, bojí se experimentovat a je hodně regulovaná. Velká šance ale je v aplikované umělé inteligenci (AI). Je potřeba odklonit se od strachu, že nám něco uteče, a přesunout se k aplikovatelnosti AI na konkrétní případy. To je nám Evropanům mnohem bližší,“ uvedl během diskuse Petr Mahdal, který vede oblast technologií a inovací ve společnosti Flo s tím, že Evropu brzdí vyšší cena energií a práce.
Kromě energií nebo ceny práce Evropu trápí i neklidná geopolitická situace. Především americký prezident Donald Trump a jeho nepředvídatelné chování. „Spojené státy už nejsou parťák. Je potřeba říct si, v čem je Evropa unikátní, najít si svou identitu. Už nemáme parťáky, ale máme know how, historii. Nemůžeme očekávat, že v Evropě budeme tvořit univerzální AI modely. Jádro naší ekonomiky je průmysl,“ míní Michal Šmída, šéf RockawayQ.
Průmyslová výroba v Německu vzrostla, pomohlo stavebnictví, auta stagnují |
„V Rockaway je naší misí, aby tu průmysl zůstal. Tvoří velkou část našeho HDP. Chceme technologické firmy napojovat na průmysl a ukázat, že můžeme vyrábět efektivně a kvalitně. To je naše mise. Průmysl možná není nepřitažlivější téma, ale je to důležité odvětví,“ dodal Šmída.
Rychle reagovat
Roky 2025 a 2026 jsou podle experta na digitální transformaci Jana Buriana obdobím, kdy se láme konkurenceschopnost průmyslových firem. „Jak ukazují i zahraniční průmyslové analýzy, vedení podniků po celém světě řeší podobné otázky. AI, geopolitika a strategické řízení výroby se začínají prolínat. Nejde tedy o hledání jedné strategie, ale o schopnost firem průběžně přehodnocovat rozhodnutí o výrobě, investicích a řízení rizik. Právě proto dává smysl tyto debaty otevřít i v českém kontextu,“ popsal Burian.
Podle Petra Mahdala se tak firmy budou muset zaměřit hned na několik výzev současně. Mezi klíčové faktory, které rozhodování firem letos ovlivní, podle něj patří vývoj globální poptávky, obchodní politiky USA, ceny energií a regulatorní prostředí v Evropě, zejména v energetice a automobilovém průmyslu.
Miliardářem za pár měsíců. Na boomu umělé inteligence zbohatli i dvacátníci |
O technologickou stránku změn v průmyslu se dlouhodobě zajímá také Sara Polak, archeoložka, antropoložka a popularizátorka AI z CIIRC na Českém vysokém učení technickém. Nasazení AI v průmyslu podle ní mění fungování firem, hodnotu práce i to, jak lidé získávají nové dovednosti a rekvalifikují se. Pro firmy podle ní bude klíčové umět řídit změnu, přistupovat k chybám a experimentům jako k přirozené součásti zlepšování a pomoct lidem přejít do nových rolí.
„Úspěch nebude záviset jen na technologii samotné, ale na tom, zda ji firmy dokážou smysluplně zařadit do svého fungování,“ míní Polak. Firmy by podle ní měly inovace diskutovat i se svými zaměstnanci na méně kvalifikovaných pozicích, kteří ale jsou v denním kontaktu s výrobou. „Nikdo nezná výrobní linku tak jako oni,“ dodává.
Klimatické cíle budou velmi drahé a pro část průmyslu likvidační, odhaduje analýza |
Důležitou roli v průmyslu zastávají data, jejichž význam do budoucna poroste. „Skutečná konkurenční výhoda se přesouvá ke kvalitě softwarové a datové vrstvy nad výrobou. Tedy k tomu, jak firmy dokážou data sbírat, interpretovat a využívat v reálném čase,“ míní Šmída.
„Právě průmyslový software, aplikovaná AI a platformy propojující stroje, lidi a procesy umožňující firmám optimalizovat výroba, predikovat poptávku i udržet marže,“ dodal Šmída.
Podle něj bude budoucnost evropského průmyslu záviste na tom, zda se dokáže posunout od role montovny k roli technologického partnera s vysokou přidanou hodnotou.
