Špatně si nevedou ani zaměstnanci v plynárenství a elektrárenství - jejich průměrný plat se zvýšil o více než 11,3 procenta na 26 525 korun.
Naopak nejnižší platy zjistil Český statistický úřad v restauracích a hotelech (13 840 korun) a v zemědělství (14 437 korun).
Aleš Michl z Raiffeisenbanky vidí údaj o růstu jako nadprůměrný. "Za posledních pět let rostla mzda v tomto období v průměru jen o 3,8 procent," říká analytik.
Průměrná mzda ale nevypovídá nic o tom, kolik lidí na ni dosáhne, připomněl Michl. "Stále platí, že zhruba dvě třetiny lidí žije z platu nižšího než průměrná mzda," vysvětlil analytik.
V podnikatelském sektoru rostly platy o něco rychleji než ve státní správě. Firmy přidaly zaměstnancům 7,1 procenta, stát jen 6 procent, uvedl ČSÚ.
"Firmy v ČR si mohou v období prosperity plynulý růst mezd dovolit. Podle našich odhadů vzrostl firemní zisk před zdaněním v průměru za celou ČR o 30 procent. Výrazně roste i produktivita práce," řekl Michl.
Po odečtení vlivu inflace dosáhl růst mezd 3,9 procenta.
"S ohledem na dynamický růst ekonomiky zůstává vývoj mezd umírněný a neohrožuje její konkurenceschopnost. Mzdy také rostou v čase velmi rovnoměrně, což ukazuje na stabilizovanou situaci na pracovním trhu," říká analytik HVB banky Pavel Sobíšek.
Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance upozornil, že vysoký růst mezd urychluje přibližování se k úrovni západních zemí. Navíc v tom ještě pomáhá rostoucí kurs koruny, uvedl Pikora.
Aleš Michl ale upozornil, že například rakouské nominální mzdy jsou stále čtyřikrát vyšší než české. Dohnat Rakousko se tak Česku podaří zhruba v roce 2038, uvedl analytik Raiffeisenbank.
