Podle Berounského jsou některé okolnosti výstavby zarážející. „Investice do předražených a mnohdy nesmyslných protihlukových stěn jsou skandální. Zvyšují cenu díla, od níž se odvíjí odměna pro projektanty, a tak se projektují i na hodně nepochopitelných místech,“ uvedl Berounský pro MF DNES.
Rychle přibývající kilometry betonu podél tuzemských železničních tratí se nelíbí ani železničním dopravcům. „Výstavba protihlukových zdí by měla být realizována citlivě a pouze tam, kde skutečně mohou plnit ochrannou funkci proti hluku. Nikde jinde. Jakékoli jejich nadužívání a vytváření dlouhých betonových koridorů, kdy cestujícím i strojvedoucímu za oknem běží jen betonová šeď, výrazně snižuje atraktivitu železnice,“ říká technický ředitel RegioJetu Jiří Schmidt.
Navíc podle něj existuje lepší a levnější řešení v podobě nižšího ochranného profilu s přibližně metrovou výškou, který dokáže stejně účinně odvést hluk, aniž by bránil ve výhledu z trati. SŽDC už vyzkoušela výstavbu těchto nízkých stěn na vybraných úsecích, třeba na trati Brno–Znojmo nebo v pražském Prokopském údolí, ale stále dává častěji přednost vysokým stěnám.
„Skutečnost, že nízká clona je umístěna výrazně blíže koleji než klasická protihluková stěna, výrazně omezuje a prodražuje údržbu tratě a je i překážkou pro bezpečný pohyb pracovníků dráhy. Z testů zatím vyplynulo, že se vzhledem ke všem svým omezením hodí spíše pro jednostrannou instalaci v místech, kde jsou normy překračovány jen minimálně,“ dodává mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
A připomíná důvod výstavby protihlukových stěn: „Hlukové limity ministerstva zdravotnictví jsou jasně dané pro denní i noční hodiny a jsou vždy pevnou součástí stavebního povolení. Zjednodušeně řečeno, pokud se nedostaneme do normy s intenzitou hluku, není následně možno rekonstrukci železniční tratě kolaudovat.“
Protihlukové zdi tak vznikají podél nově rekonstruovaných tratí v Praze a okolí, například do Lysé nad Labem a také na železničním koridoru z Tábora do Českých Budějovic.
Dostane se ale i na novou trať Ústí nad Orlicí – Choceň. Souběžně s výstavbou zdí plánuje SŽDC i další protihluková opatření, například výměnu oken u vybraných domů poblíž železnice. Celkové náklady na tato doplňková opatření u všech dvaceti chystaných modernizací jsou zatím naplánovány na 238 milionů korun.
Starostové zdi spíše vítají
„S protihlukovými zdmi v polích mizí kouzlo železnice. Sám mám ale pozitivní zkušenost s tím, jak hodně mohou pozitivně ovlivnit život v okolí. Bydlíme nedaleko trati a rozdíl je slyšitelný. Ve volné krajině už je to věc diskutabilní. Někdy náklady můžou převýšit efekt,“ dodává starosta Říčan Vladimír Kořen ohledně modernizace trati Praha–Benešov, která sklízí nejtvrdší kritiku ze strany cestujících.
Starosta Benešova Petr Hostek k tomu říká: „Pokud jde o estetiku, zcela jistě došlo k jistému zabetonování trati. Zejména v okolí zastávky Čtyřkoly a Senohraby je jistě umístění několika protihlukových zdí na pováženou. Přesto rovina akustická a bezpečnostní převyšuje tu estetickou. Vysoké protihlukové zdi také značně zkomplikovaly přecházení kolejí, což přispělo ke zvýšení bezpečnosti na naší trati.“
Protihlukové stěny ale přinášejí i další komplikace. „V hodně případech zhoršují rozhled na železničních přejezdech a jsou překážkou pro záchranný systém při zásahu v kolejišti. Stejně tak mohou představovat hrozbu pro železniční vozidla při vykolejení či jiných mimořádných událostech, a to kvůli hrozícím deformacím o betonové stěny, které jsou velmi pevné a ukotvené na pilotech tři až pět metrů v zemi,“ dodává Jindřich Berounský.
A doplňuje výčet negativ: „Snižují propustnost tratí a způsobují složitou a drahou následnou rekonstrukci, opravy a údržbu traťových úseků.“
