Vyhláška se změní poprvé od roku 2001, a to v lednu 2014. Upravuje rozúčtování tepla v bytových domech zásobovaných teplárnou nebo teplem ze společné kotelny a měla by přinést větší spravedlnost do současného modelu, kdy lidé v platbě za teplo doplácejí často i za ostatní.
Podle současného modelu se čtyřicet až padesát procent útraty rozpočítává podle podlahové plochy, zbytek podle skutečné spotřeby každého bytu.
Ten, kdo to s topením příliš nepřehání, tak do určité míry dotuje obyvatele, kteří si libují ve vyhřáté domácnosti. Tato nespravedlnost se zmírní: podle novely vyhlášky by se měl podíl spotřební složky zvýšit až na sedmdesát procent.
Současně by se měla změnit ta část vyhlášky, která řeší rozdíly v nákladech na vytápění připadající na jeden metr čtvereční započitatelné podlahové plochy.
"Úplnou spravedlnost v rozúčtování nelze zajistit, ale toto jsou kroky k větší spravedlnosti, aby ti, kdo topí přespříliš, nežili na úkor jiných, nebo naopak," uvedl Josef Darebný z odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj. Aby se více zohledňovala skutečná spotřeba, je podle něj i požadavek Evropské unie.
Každý byt dostane vlastní energetický štítek
Autoři vyhlášky uvažují tak, že nezáleží pouze na tom, jak moc lidé ve skutečnosti topí, ale i na umístění bytu v domě. Lidé bydlící například v posledním patře musí obvykle na dosažení stejné teploty topit více než lidé uprostřed domu.
I cena bytu už v poslední době závisí více na tom, na jakou světovou stranu je orientovaný nebo zda je to byt v prostředních patrech vyhřívaný sousedy, či naopak krajní byt. "Poloha bytu uvnitř domu je určitě jeden z faktorů při rozhodování o nákupu. Není to však hlavní požadavek, více se řeší třeba lokalita," připomíná Pavel Hála ze společnosti Patria Reality.
Jak se počítá cena teplaPodle dosavadního vzorce je účet za teplo v bytě tvořen ze dvou položek: 50 až 60 procent ve vyúčtování tvoří skutečná spotřeba bytu, 40 až 50 procent podíl ze spotřeby všech bytů v domě přepočítaný na metry čtvereční. |
Do budoucna se počítá s tím, že každý byt bude mít energetický štítek ukazující spotřebu. Na základě toho bude možné posoudit, zda bude nutné vynaložit větší, či menší náklady na energii.
Už dnes jsou mezi domy velké rozdíly v tom, do jaké míry například velmi topící byt vytápí jiný byt, kde se téměř netopí. Podle Romana Šubrta z Energy Consulting by zejména u novějších domů měly už být stěny mezi byty lépe izolovány. "Normy se v tomto ohledu zpřísnily, ale projektanti to vždy nedodržují," upozorňuje Šubrt.
Novostavby obvykle disponují i lepším způsobem měření pomocí kalorimetrů, které počítají skutečnou spotřebu. Většině obyvatel napojených na teplárny počítají spotřebu poměrová měřidla, stále navíc existují i bytové domy, které měřidla nemají vůbec a spotřeba se rozpočítává jen podle podlahové plochy. Takový systém však vůbec nemotivuje k úsporám za teplo.
Vzorec není jednoduchý a plodí spory
Rozúčtování tepla patří každoročně mezi nejčastější důvody stížností majitelů bytů či nájemníků. "Vzorec výpočtu není jednoduchý, a tak je někdy složitější lidem vysvětlit, jak se k ceně dospělo," potvrzuje Petr Maryško ze společnosti Lada Martimex, která se věnuje správě nemovitostí.
Novela měla původně platit už od konce června příštího roku. Nakonec se však termín posune kvůli chystanému zákonu o službách až na začátek roku 2014, kdy současně vstoupí v platnost i nový občanský zákoník.
