Bez češtiny ani čárku. Kdo chce kreslit silnice, musí zvládnout „Ř“

  7:05aktualizováno  7:05
Čeští projektanti vyřazují zahraniční konkurenty tím, že vyžadují znalost češtiny. Poměrně důkladná znalost českého nebo slovenského jazyka je totiž podmínkou pro to, aby mohli získat uznání odborné kvalifikace od České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jan Stránský, MF DNES

Zahraniční inženýři neuspěli se stížností na české podmínky uznávání odborných znalostí. Pokud budou chtít projektovat silniční nebo železniční stavby v Česku, budou se muset naučit řeč. 

Potvrzení komory přitom po uchazečích o projektování staveb na silnicích i železnicích stále častěji vyžadují státní investoři. Zahraničním projektantům pak nezbývá, než požádat ČKAIT o udělení osvědčení.

V takovém případě je ale čeká písemná i ústní zkouška ze znalostí českých předpisů a zákonů, kterou musí podstoupit v češtině a bez tlumočníka. Podmínky pro získání akreditace komora inženýrů v polovině února změnila, požadavek na jazykovou vybavenost, která je nejkontroverznějším bodem uznávání kvalifikace, v nich ale zůstala.

„Nutná znalost místního jazyka vyplývá ze zákona o uznávání odborné kvalifikace, který ji vyžaduje v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnosti,“ uvedla vedoucí legislativního střediska ČKAIT Hedviga Klepáčová.

Bezpečnost především

Na svých internetových stránkách ČKAIT zachování této povinnosti u projektantů a stavbyvedoucích obhajuje tím, že jejich výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost lidí.

Na otázku, jak může projektant pracující například na podobě nové železniční trati s českým kolegou nebo tlumočníkem ohrozit bezpečnost lidí, komora neodpověděla. Právě tuto možnost dlouhodobě prosazuje Centrum pro efektivní dopravu CEDOP.

To na projektech vysokorychlostních tratí spolupracuje s inženýry z Francie, kteří mají na rozdíl od českých projektantů s provozem vysokorychlostních vlaků osobní zkušenosti. Poukazuje na to, že nedává smysl, aby každý ze zahraničních odborníků, který se chce na projektech v Česku podílet, musel mít požadovanou akreditaci a že podmínky v Česku neumožňují sestavit smíšený tým odborníků, ve kterém s českými předpisy a při komunikaci s úřady pomohou zahraničním inženýrům jejich čeští kolegové.

„Naším cílem je, aby zadavatelé upravili kvalifikační kritéria tak, aby nositelem autorizace ČKAIT a profesních zkušeností s projektováním železnice nemusela být jedna a tatáž osoba. To umožní zahraničním firmám využívat české autorizované osoby, ale zároveň rozšíří i počet možných českých uchazečů o zakázky,“ uvedl Petr Šlegr, jednatel společnosti PRO CEDOP.

Stát vyžaduje razítko od komory inženýrů

Autorizace je pro projekční práce vyžadována dlouhodobě. „Neautorizovaný inženýr tak nemůže v Česku tuto činnost vykonávat,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová. Evropská směrnice z roku 2005 pak rozšířila okruh možných uchazečů ve veřejných zakázkách na projekční práce o zahraniční zájemce, když umožnila uznávání autorizací z jiných zemí.

„V Česku je přitom orgánem posuzujícím odbornou kompetenci těchto zahraničních inženýrů právě ČKAIT,“ zdůvodnila Ledvinová, proč státní organizace stále častěji razítko od komory inženýrů ve svých výběrových řízeních vyžaduje.

Podobný systém, kdy akreditace místo státního orgánu uděluje profesní sdružení, funguje například v sousedním Německu, nebo na Slovensku. Zahraničním inženýrům proto ČKAIT i nadále doporučuje připravit se na pohovor v češtině nebo slovenštině ve více než 600 vybraných tématech z 18 okruhů týkajících se obecně závazných stavebních předpisů v Česku a celé řady souvisejících zákonů.

Zvládat tak mají například soukromé a trestní právo, živnostenský zákon, energetický zákon nebo zákon o elektronických komunikacích. Přesně to totiž podle komory představuje minimální úroveň znalosti jazyka, kterou vyžaduje.

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Prodej nemovitostí se vleče, na kupce bytu lidi čekají i půl roku

Dům v Lidické ulici v Praze, ve kterém vlastní byt Stanislav Gross s manželkou...

Prodat byt v Česku je stále těžší. Téměř ve všech regionech se oproti loňsku prodloužila doba inzerce. Na kupce si...

Českému hokeji se změna dresu vyplácí, firmy však stále parazitují na znaku

Čeští fanoušci se radují z gólu.

V červnu loňského roku představil Český hokej kompletní změnu vizualizace a designu včetně podoby dresů národního týmu....

Najdete na iDNES.cz