"Pokud bude verdikt vynášet senát v současném složení, více než dvě miliardy to rozhodně nebudou. Rozpětí je mezi jednou a půl až dvěma miliardami korun," uvedl pro server údajně vysoce důvěryhodný zdroj.
Před dvěma lety soud přiřkl firmě Diag Human odškodnění devět miliard korun za to, že ji stát údajně vytlačil z lukrativního byznysu s krevní plazmou, společnost se ale s verdiktem nespokojila a požadovala patnáct miliard korun.
Více než polovinu z částky, kterou měl stát zaplatit, tvořily úroky z prodlení.
Kauzu odstartoval v roce 1992 dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara adresovaný dánské společnosti NovoNordisk, po němž dánská firma přerušila s Diag Human spolupráci.
To naštvalo majitele firmy, vlivného podnikatele Josefa Šťávu. Bojar o Šťávovi a jeho firmě říkal, že jsou nedůvěryhodní, protože mají kriminální minulost. Šťávovi, který chtěl v Česku obchodovat s krevní plazmou, také Bojar odmítl dát příslušné licence na obchod s krví.
Šťáva pak uváděl, že mu tím Bojar znemožnil podnikat a že od něj jeho zahraniční partneři dali ruce pryč. V první vlně žádostí vyčíslil škody na stamiliony a vláda mu vyplatila 326 milionů korun.
