Ekonomové z řad bankovního sektoru očekávají, že americká cla dopadající na Evropu a tedy i na Česko nakonec dosáhnou v průměru dvanácti procent. „Všichni jsme se shodli, že plošná cla budou kolem deseti procent plus cla na vybrané položky. Pro růst Evropy a Česka to znamená nepříjemnou zprávu,“ vysvětlil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská říká, že ekonomiku nyní velmi ovlivňuje především nejistota plynoucí z celní války, která se neustále mění. „Nejistota je největší brzdou české ekonomiky,“ dodala.
Německá vlajka je v USA na půl žerdi. Firmy ustupují od dalších investic |
„Na tom, jaké dopady bude mít na ostatní země souboj Spojené státy a Čína, jsme se neshodli. Polovina bank čeká, že to bude mít protiinflační dopad, protože Číňané budou pod tlakem dovážet k nám levněji. Druhá polovina si myslí opak,“ dodal Vejmělek.
Česká bankovní asociace očekává, že letos tuzemská ekonomika poroste tempem o 1,7 procenta. Příští rok o rovná dvě procenta. „Čísla nevypadají až tak špatně, ale jsou nižší než v prognóze před třemi měsíci. Důvodem jsou obchodní války,“ dodal Vejmělek.
Ještě v únoru Asociace očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
Ekonomiku dál táhnou domácnosti
Potíže s obchodními válkami se podepíšou na vývozech z Česka, což ekonomiku dusí. Brzdí ji o očekávané omezení investic kvůli vyšší nejistotě.
Naopak ekonomiku podpoří domácnosti svou spotřebou. Nákupy jim růst reálných mezd. „Spotřeba domácností je kotva, která ekonomiku drží. Výjimkou byl jen covid. Poroste i spotřeba vlády s ohledem na blížící se volby a výdajům na zbrojení,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. „To ale může být problém pro ekonomiku, jsme totiž exportně orientovaní,“ dodal.
Horská také připomněla, že Česko zatím ze všech uplynulých krizí vytáhl vývoz, nyní se ale Česko musí spolehnout na to, že lidé budou utrácet. „To moc neumíme, hodně stagnací jsme si způsobili špatnou náladou. Je tedy potřeba, aby zůstala dobrá,“ dodala.
Mzdy porostou letos a příští rok nominálně pomaleji než dosud, klesla ale inflace. Růst reálných mezd – tedy po očištění o inflaci - očekává Asociace v roce 2025 i 2026 o více než tři procenta.
Snižte lidem daně, navrhují ekonomové. Nižší zdanění podpoří růst ekonomiky |
V průměru se má inflace podle bankovních ekonomů letos pohybovat mírně nad dvěma procenty. Tím, že ekonomiku má táhnout spotřeba, tak podle ekonomky Horské není možné čekat výraznější zpomalení inflace. Tu mírní pohonné hmoty a energie. Naopak rychle budou zdražovat nadále služby i náklady na bydlení. „Nájmy porostou, se zpožděním dohánějí inflaci,“ dodala s tím, že pokud si někdo chce vzít hypotéku, tak by neměl tento krok odkládat. Pravděpodobně by se sice dočkal levnějších peněz, ale naopak dražších nemovitostí.
Kurz koruny by se měl v průměru pohybovat kolem 25 korun za euro. Bude ale velmi volatilní. Pokud z ekonomiky půjdou pozitivní zprávy, může se koruna pohybovat kolem 24,9 koruny za euro. Naopak při negativních zprávách klesne do okolí 25 korun. Mírně silnější a stabilnější by měla být až příští rok.
