Čeští včelaři mají za sebou úspěšnou sezonu. Loni vyrobili přes 11 tisíc tun medu, což je o polovinu více než v roce 2010. "Byly dobré klimatické podmínky. Snůška byla po celém území republiky velmi dobrá," uvedl předseda Českého svazu včelařů Václav Švamberk. Svaz sdružuje naprostou většinu ze 48 tisíc tuzemských chovatelů.
Pokud si ale Češi nezajedou přímo ke včelaři, zůstává pro většinu z nich tuzemský med nedostupný. "Většina medu se prodává přímo ze dvora. V supermarketech příliš českého medu není," upozorňuje Miluše Abrahámová z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, která statistiky za minulý rok zpracovala. Pouze necelých 25 procent šlo do výkupu. Odtud značná část putovala za hranice, uvádí Zpráva o stavu zemědělství.
Podle ní se tuzemský med prodává do zahraničí ve velkoobchodním balení v průměru za 76 korun za kilo. Průměrná cena dovozového medu byla o 12 korun nižší. Největšími dovozci jsou Čína, Ukrajina a Brazílie.
"Cena medu z Číny je přitom 31,80 koruny za kilo," srovnává Abrahámová. Takové ceně nedokážou domácí včelaři konkurovat - a v podstatě ani nemusí. V Německu či v Polsku je po českém medu poptávka a oni nejsou závislí na domácích výkupech.
V českém medu našli pyl cizích rostlin
Zatímco kvalita medu u výrobců nebo na trzích zůstává podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna dobrá, u zpracovatelů a v prodejnách tomu tak není. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně odhaluje při svých kontrolách v prodejnách med označený jako český, který však obsahuje pyly z rostlin, které v Česku nerostou.
Tuzemský med se podle včelařů míchá s dovozovým a pak se označuje jako český. Podle Švamberka je falšování medu druhým největším problémem pro české včelaře hned po úhynech včelstev kvůli nemocem.
Výkupců a zpracovatelů medu je v Česku více než sto, trhu však dominuje jen několik málo firem. Na seznamu hříšníků SZPI za tento rok figurují například společnosti jaroměřský Medokomerc nebo lednická Moraviaproduct.
Inspekce si na nás zasedla, hájí se obchodníci
"Našlo se stopové množství cizích pylů v českém medu. Mezi jednotlivými výrobami nedošlo k dostatečnému vymytí rozvodního potrubí," vysvětluje ředitel Medokomerce Milan Špaček, proč med z Jaroměře označený jako český obsahoval stopy zahraničních pylů. Ostatní vesměs argumentují tím, že si na ně inspekce zasedla.
"Med je taková surovina, že pokud se na ni někdo zaměří, tak tam najde vždycky něco," míní jednatel Moraviaproductu Lubomír Češka.
Méně často než na zahraniční výrobek označený jako český narazí inspektoři na medy falšované například s nepovoleným přidáváním cukrů, karamelu a sirupů.To se týká například medů společnosti JSG Med. Podle šéfa SZPI Jakuba Šebesty se ovšem metody falšování medu neustále zdokonalují a pro inspektory je stále náročnější šizené výrobky odhalit.
