Povinnost hlásit osvobozené příjmy vyšší než pět milionů byla zavedena v roce 2015 a od té doby suma každoročně rostla. Letošní čísla nemusí být konečná – k 1 894 hlášením mohou do nejzazšího termínu, začátku července, přibýt další.
„Na růstu se podílí především mezigenerační výměna a prodej firem podnikatelů z devadesátých let, kteří odcházejí do „podnikatelského“ důchodu. Díky růstu ekonomiky roste i hodnota prodávaných firem,“ míní Jiří Žežulka, daňový manažer poradenské společnosti Apogeo.
Největší štěstí milionáře potkalo v Praze a v jižních Čechách – tam jsou částky v přepočtu na příjemce nejvyšší (78 milionů a 85 milionů). Je pravděpodobné, že mezi nimi bude nějaká významnější transakce v řádu miliard korun, která průměr výrazně zvedá.
Komu přiznané miliony a miliardy patří, se nedá zjistit – podléhá to daňovému tajemství. Ještě za rok 2016 Finanční správa zveřejnila aspoň nejvyšší ohlášenou částku, 15,8 miliardy korun. To vedlo ke spekulacím, že se pravděpodobně jednalo o prodej podílu v České gumárenské společnosti, na kterém vydělali miliardy Oldřich Šlemr a Tomáš Němec a jehož hodnotu do té doby veřejnost neznala.
Daňová správa se chce dohadům vyhnout a rekordní příjmy už neprozrazuje. „Oznámená částka je natolik jedinečná, že by mohla o dotyčném vypovědět tolik, aby mohl být identifikován on nebo transakce,“ vysvětluje mluvčí Kateřina Vaidišová.
Kdo majetek nepřizná, čeká ho pokuta
Povinnost hlásit příjmy nepodléhající dani slouží k prokázání původu majetku. Pokud někdo zbohatne, aniž se to odrazí v běžném daňovém přiznání, a stát na to přijde, už se nemůže vymlouvat na dědictví po babičce, „které se přece nedaní“. Pokud příjem nenahlásil, čeká ho pokuta až do výše 15 procent z této hodnoty.
Pokuty za nenahlášení osvobozených příjmů jsou odstupňované podle závažnosti provinění. Nejvyšší pokuta, kterou dotyčný loni dostal, byla 253 tisíc korun. Oznámení podal až po lhůtě, nicméně vzpomněl si sám od sebe, aniž by ho k tomu musela finanční správa vyzvat. Čekala ho nejnižší možná sazba 0,1 procenta z nenahlášeného příjmu. Z toho se dá dopočítat, že dotyčný obdržel ten rok celkem čtvrt miliardy korun.
Pokutu ve výši 10 procent dává úřad, pokud zapomnětlivec podá hlášení až po výzvě, a patnáct procent (odpovídá to výši daně z příjmu), pokud úřad vyzve a dotyčný ani v náhradním termínu nic nenahlásí.
Cifršpioni majetek objeví
Na nenahlášené příjmy finanční detektivové narazí při procházení veřejných zdrojů, médií nebo z udání. Někdy narazí na majetek neznámého původu, když prověřují například karuselové podvody a prohlížejí zúčastněným podnikatelům bankovní účty. Pokud částky na nich neodpovídají daňovému přiznání, může berňák poslat výzvu k prokázání původu majetku. Povinnost nicméně nejde do minulosti, takže nenahlášené majetky získané před rokem 2015 finanční úřad nemůže pokutovat.
Formulář na ohlašování příjmů neexistuje – do oznámení je třeba uvést výši příjmu, podle jakého paragrafu je osvobozen, okolnosti jeho získání (výhra v loterii, prodej obrazu apod.) a datum nabytí (např. rozhodnutí soudu o dědictví). Nejčastěji lidé hlásí převod obchodního podílu, následují dary, dědictví, prodej cenných papírů a prodej bytu.
Ne vše se musí hlásit
Hlásit není třeba ale úplně vše. Pokud někdo prodal cenné papíry za dva miliony a ještě vyhrál 4 miliony v loterii, příjmy se nesčítají a nic se hlásit nemusí. Také prodej nemovitosti v hodnotě nad pět milionů korun je této povinnosti ušetřen – protože o tom existuje záznam ve veřejně dostupném katastru nemovitostí. „Nicméně řada osob to stejně hlásí z titulu jistoty nebo nevědomosti,“ říká Jiří Žežulka z Apogeo. Osvobození příjmu se přitom týká těch nemovitostí, které majitel držel aspoň pět let.
