Mysleli si, že po válce bída skončí. Příděly ale vydržely dalších 7 let

Autor:
Poslední měsíc války měli formou potravinových lístků obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nárok na rekordně málo jídla. Tímto „vrcholem“ ale přídělový systém jako takový neskončil - v Československu zůstal v platnosti až do roku 1953.

Potravinové lístky z druhé světové války | foto: ČTK

Část dnešního českého území již byla na konci dubna 1945 osvobozena. Z Moravy postupovala na Prahu sovětská armáda a západočeskou část Sudet začali dobývat Američané. Kromě zuřících bojů a s nimi spojených nadějných zpráv se ale museli obyvatelé Protektorátu vyrovnat i s dalšími každodenními starostmi. 

Mezi ty nepříjemné patřily informace vepsané do přídělových lístků platných od 30. dubna 1945. V pořadí sedmdesáté páté přídělové období, bylo totiž v mnoha směrech úplně nejchudší, které Češi během války zažili. 

Podle historika Pavla Szobiho z pražské Vysoké školy ekonomické se právě v tom částečně naplnila funkce přídělových lístků a jejich poměrně frekventovaná periodicita. „Lístky se vydávaly v měsíční periodicitě právě proto, aby mohly reagovat na různé aktuální nedostatky, na konci války způsobené hlavně kolapsem zásobování,“ vysvětluje Szobi.

Poloviční příděly oproti začátku války

Dospělý člověk tak například na narůžovělém lístku na maso našel stejný počet ústřižků jako v předchozím 74. přídělovém období. To aktuální ale bylo o týden delší a navíc byly čtyři pětidekové a dva pětadvacetigramové lístky otečkovány. 

70 okamžiků druhé světové války

To znamenalo, že na ně jejich držitelé žádné maso nedostanou. Ve výsledku tak měl na měsíc člověk starší 18 let k dispozici 750 gramů masa. Oproti začátku války to byla méně než polovina. 

A podobně to bylo u dalších, takzvaných běžných lístků. Poživatin (tedy v tomto období zejména mouky) si mohl dospělý člověk nakoupit 300 gramů, opět se jednalo o polovinu přídělu ze začátku války. Dávka chleba činila na poslední válečný měsíc 7,8 kilogramu. 

Co se týče mléka, dostal dospělý člověk aršík 28 lístků, z nichž každý byl určen na jeden den a představoval nárok na 1/16 litru - tedy v podstatě na trochu většího „panáka“. Dále měli lidé starší čtrnácti let možnost zpestřit si měsíční jídelníček 140 gramy másla, 80 gramy sádla a 405 gramy umělých tuků. 

Příděly přišly s Němci...

V tomto systému, s poměrně proměnlivými (ale víceméně sestupnou tendenci si udržujícími) příděly žili v tu dobu lidé již 75. měsíc, tedy od října roku 1939. Přípravy na něj začaly ale už za takzvané Druhé republiky. „Tehdy šlo spíše o strach z nedostatku. Spousta průmyslových podniků totiž zůstala mimo republiku a železnice byla zpřetrhaná,“ vysvětluje motivaci na zavedení přídělového systému Szobi. 

Více o přídělech

Popsat a zachytit kompletní vývoj a všechny změny přídělového systému v protektorátním období je nad možnosti a rozsah tohoto článku. Podoba, funkce a příděly na jednotlivých typech lístků se totiž měnily velmi často (někdy i každý měsíc). Velmi podrobně a faktograficky ale tuto problematiku zpracovává Jiří Štěpek v publikaci z roku 2010 Přídělové doklady z období tzv. Protektorátu.

Na více než 450 stranách Štěpek zachycuje jak vznik systému, tak hlavně velmi dopodrobna i jeho podobu pro každé období a každý druh tzv. raciovaného zboží.

Z této publikace hodně čerpá i diplomová práce Barbory Štěpkové Přídělové systémy a jejich právní aspekty na československém území v letech 1939-1953, která zasazuje fenomén do delšího časového prostředí.

Informace sebrané a interpretované v obou těchto pracích byly použity i k přípravě tohoto článku.

To se poté začalo měnit ve chvíli, kdy nad Protektorátem převzala vládu nacistická Třetí říše. „Čechy a Morava se staly velkou potravinovou základnou pro Německo. Mnohem více se vyváželo, než zůstávalo,“ vysvětluje vysokoškolský historik vznik nedostatku. 

Lidé tak museli vždy nejprve „nafasovat” na obecním úřadě aktuální sady lístků a ty potom spolu s penězi (lístky platbu nenahrazovaly) odevzdat předem určenému obchodníkovi v místě svého bydliště. Samotný přídělový systém doprovázely ještě pevné mzdy a pevné ceny. Tržní prvky tak byly potlačeny podobně jako v centrálně plánovaných ekonomikách druhé poloviny století. 

... a vydržely 13 let

Možná ještě horší než snížené dávky na konci války bylo ale zjištění, že ani po osvobození v ekonomické rovině „válečný systém“ nekončí. Ačkoli lidé doufali, že si budou moci co nejdříve opět nakoupit, co chtějí, nebyli ve skutečnosti ani v polovině celé „přídělové fáze“. 

Ta skončila až měnovou reformou v roce 1953. „Hospodářství a zásobování se totiž nedařilo znovu rychle nastartovat. Nebyla to ale jen česká záležitost, na začátku padesátých let přídělový systém ještě stále existoval například i ve Velké Británii,” dodává historik Szobi.

Potravinové lístky z druhé světové války

Ačkoli se příděly časem zvýšily a částečně pomáhala i distribuce poválečné pomoci, i po roce 1945 nastaly problémy. Jeden organizační a logistický spočíval v tom, že na území sjednoceného Československa fungovaly tři odlišné přídělové systémy - říšský v Sudetech, protektorátní ve zbytku dnešní České republiky a systém Slovenského štátu na území dnešního Slovenska. 

Po skončení války si lidé také dost „užili” s politickým rozměrem přídělů. Ten navázal na podobnou praxi z Protektorátu. Tehdy byli formou bonusů protežováni Němci a naopak s nižšími dávkami museli počítat Židé. Po konci války pak dostali hubené židovské lístky právě Němci. Po nástupu komunistů k moci si zase na větší příděly přišli ti se správným třídním profilem, zatímco uskromnit se musela „buržoazie“ a její potomci.

Přesun výroby do USA nechystáme, s Trumpem se EU dohodne, věří šéf Linetu v USA

Nejčtenější

Desetikoruna se prodala za 160 tisíc. Vysokou cenu má díky drobnému detailu

V aukci na serveru Aukro.cz se prodala vzácná desetikoruna z roku 1993. Příčinou její vysoké sběratelské hodnoty je snadno přehlédnutelný rozdíl od běžného kusu. Původně měly podobné mince sloužit...

Obchod mezi pódii zaujal. Tesco na Rock for People prodalo dvě tuny melounů

Mezi pódia pro vystupující kapely a stánky s pivem a občerstvením se letos na festivalu Rock for People v Hradci Králové vmáčkl i „jednorázový“ supermarket. V areálu vyrostla festivalová prodejna...

Po seznamkách ghosting ovládl i pohovory. Uchazeči o práci se jednoduše vypaří

Personalisty ve firmách stále více trápí nový sílící trend. Uchazeči o práci si totiž domluví pohovor, ale nakonec na něj vůbec nedorazí a nedají ani vědět. Nebo přijdou, projeví o práci zájem a pak...

Chorvatsko levné, nebo drahé? Záleží hlavně na tom, jak si to sami zařídíte

Premium

Od našeho zpravodaje v Chorvatsku Chorvatsko patří mezi nejvyhledávanější cíle českých turistů. Dovolená tam nemusí být drahá, jak se poslední roky říká. Zatímco ceny ubytování lze snížit mimo sezonu, na jídle se dá ušetřit kdykoli....

Plán na novou krajinu po těžbě je hotov. Na severu Čech vznikne přírodní jezero

Doba uhelná v Česku definitivně končí a nejvíc je to znát na severu Čech. Revitalizace lokality po hnědouhelném lomu ČSA, kde společnost Severní energetická již ukončila těžbu, směřuje do finální...

Švédská královna skládek půjde za mříže. Skončila tak největší odpadová kauza v zemi

Ve Švédsku odsoudili k šesti letům vězení za nelegální ukládání statisíců tun toxického odpadu podnikatelku a bývalou šéfku společnosti Think Pink. Bella Nilssonová, kdysi v zemi označovaná za...

22. června 2025

Austrálie povolila maso z laboratoře. Na menu bude foie gras i jedlá svíčka

Austrálie povolila prodej prvního masa vypěstovaného v laboratoři. Po dvouletém schvalovacím procesu získal startup Vow souhlas úřadů pro tři produkty z kultivovaných buněk křepelky japonské. Novinka...

22. června 2025

Skotský ostrov hledá nového majitele, na prodej je poprvé za osmdesát let

Ostrov Shuna u západního pobřeží Skotska je poprvé za téměř osmdesát let na prodej. Rozlehlý soukromý pozemek o rozloze přes 405 hektarů zahrnuje osm obytných domů, chátrající hrad a přístup k...

22. června 2025

Nejvíc času v práci tráví Turci, nejmíň Nizozemci. Češi jsou průměr, říká studie

Evropané tráví v práci čím dál méně času, zjistili odborníci. Za posledních deset let se takto strávená doba průměrně snížila o hodinu. Mezi jednotlivými státy jsou ale stále obrovské rozdíly....

22. června 2025

Čína omezila vývoz antimonu. Evropské firmy musí spoléhat na překupníky

Koncem loňského Čína omezila vývoz antimonu, látky nezbytné pro výrobu olověných baterií i vojenské techniky. Už nyní začínají tato čínská exportní omezení mnohé výrobce bolet, nedostatek antimonu na...

22. června 2025

Trh padá, investor se hroutí. Při výprodeji akcií přibývá předpisů antidepresiv

Investování může být pěkně stresující záležitostí. Zvlášť když se trhu zrovna nedaří a ceny akcií i dalších investic míří strmě dolů. Některé studie dávají dokonce do souvislosti propady burzy s...

22. června 2025

Z alpských svahů až na rok do hibernace. Jak vypadá cesta jihotyrolského jablka

Premium

Jižní Tyrolsko je největším pěstitelem jablek v celé Evropě, čemuž odpovídá i fakt, že každý desátý plod pochází právě odsud. Na přibližně 18 tisících hektarů pracuje ve svých sadech přes šest tisíc...

22. června 2025

Každé auto prodané v USA může zdražit až o dva tisíce dolarů, zjistila analýza

Až o téměř 2 tisíce dolarů (asi 46 tisíc korun) může kvůli dovozním clům Donalda Trumpa zdražit každé nově prodané auto ve Spojených státech amerických. Analýza poradenské společnosti AlixPartners...

21. června 2025

Skandinávská gastronomie zažívá boom, Michelin ocenil téměř sto podniků

Severská kulinářská scéna získala letos rekordní počet michelinských hvězd. Ocenění si odneslo celkem 96 restaurací, o jedenáct více než v roce 2024. Skandinávská gastronomie těží z nárůstu...

21. června 2025

Rostoucí ceny kakaa těší pašeráky. Největší afričtí producenti s nimi vedou boj

Ceny kakaa v posledních měsících výrazně vzrostly, proto stoupá rovněž míra pašování, zvlášť v afrických státech, v nichž jsou kontroly úřadů zpravidla nedostačující. Doplácí na ně i přední exportér...

21. června 2025

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Vítejte v továrně, která chce změnit svět. Bude chrlit 10 tisíc robotaxi ročně

Společnost Amazon se chystá vyrábět až 10 000 robotických taxi ročně v rozlehlé továrně nedaleko Silicon Valley v americké Kalifornii. Chystá se tak vyzvat lídra v oblasti samořízených taxi,...

21. června 2025  13:19

Indická hra o jablko. Země hledá farmáře i investice, vědci zase nové odrůdy

Indové milují jablka. Jejich spotřeba v posledních letech rychle roste, kvůli klimatickým změnám se ale musí spoléhat hlavně na dovoz. Indičtí vědci se i proto nyní snaží přijít s odrůdou, které by...

21. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.