Už jen pořízení myčky ovlivňuje spotřebu vody. Při jejím používání se podle analýzy provedené na reprezentativním vzorku českých domácností spotřebuje během jednoho mycího cyklu v průměru 9,5 litru vody. To je přibližně devětkrát méně, než kdyby člověk myl nádobí ručně, při kterém by spotřeboval 88 litrů.
Jedna z oblastí, kde Češi často plýtvají vodou, je tak spojena právě s používáním myčky. Mnoho lidí nádobí totiž nádobí před vložením do myčky předmývá.
„Více než polovina Čechů předmývá nádobí předtím, než ho vloží do myčky. Průměrná domácnost tímto způsobem spotřebuje až 57 litrů vody týdně. U těchto domácností jde pak celkově o více než tři miliardy litrů ročně – to je množství vody, kterým byste naplnili největší přírodní jezero v České republice, Černé jezero. A toto množství zbytečně odebíráme z vodního koloběhu naší přírody,“ říká Lukáš Klimek, category manager společnosti Reckitt pro Českou republiku a Slovensko.
Voda spotřebovávaná v domácnostech pochází většinou z podzemních zdrojů. Zásoby spodních vod se ale podle posledních zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky Ministerstva zemědělství a dat Českého hydrometeorologického ústavu mezi lety 2010 a 2019 snížily více než o polovinu z 1 590 milionů metrů krychlových na 789 milionů.
Problém přispívá k suchu v krajině, který se prokazuje také úbytkem tůní či mokřadů, tedy ploch, které by přirozeně zadržovaly vodu v přírodě.
„Za posledních několik desetiletí z české krajiny zmizelo téměř 10 000 km čtverečních mokřadů a vodní toky se zkrátily o téměř 5 000 kilometrů. To znamená jediné – voda, která v naší krajině naprší, rychle zmizí. Její odtok se na povrchu nemá kde zastavit, popřípadě jak zpomalit,“ popsal dlouhodobý problém sucha v naší zemi Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody.
„Proto bychom se měli snažit obnovit místa, ve kterých se voda v přírodě může zadržovat a následně během období sucha uvolňovat,“ dodal Stýblo.
Lidé žádají více informací
Téma sucha a šetření vody se již dostalo do povědomí větší části Čechů. Pouhých 8 procent z nich ale tento problém nepovažuje za zásadní. Zájem o téma narůstá s přibývajícím věkem. Zatímco se jen 35 procent Čechů ve věku 18–29 let zajímá o téma aktivně a snaží se šetřit vodou, u generace starší 60 let je to už 59 procent.
Průzkum také ukázal, že by lidé přivítali více informací a vzdělávání. Pro pouhou třetinu respondentů je množství informací o hrozbě sucha v Česku dostatečné, 77 procent z dotázaných by se ale rádo dozvědělo více. Ještě hůře je na tom podle Čechů ekologické vzdělávání v oblasti sucha a šetření s vodou. Jen každý šestý ho považuje za dostatečné.
České domácnosti plýtvají jídlem ve velkém. Ročně ho vyhodíme za miliardy |
Ve spolupráci Ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM), Ústavu výzkumu globální změny (ÚVGZ), Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a České zemědělské univerzity (ČZU) vzniká systém HAMR. Jeho cílem je poskytovat dlouhodobou predikci vodních zdrojů na území České republiky, potřebná data systém shromažďuje od roku 1981.
„Samotný název HAMR v sobě ukrývá jednotlivé typy sucha, které hodnotí. Jde o sucho hydrologické, agronomické, meteorologické a retence,“ vysvětluje Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie ve VÚV TGM.
Největší sucho v historii
Projekt HAMR ukazuje, že současná situace je oproti minulým letům příznivější. Z dlouhodobého hlediska ale Česko čelí největšímu suchu v historii. „I když naše statistická predikce na začátek léta ukazuje, že by v této době nemělo dojít k výraznému zaklesávání vodních toků, neměli bychom usnout na vavřínech. Za posledních sedm let se Česká republika potýká se suchem, které je jedním z největších v historii,“ řekl Vizina.
Sucha posledních let v Evropě jsou nejhorší od dob Říma, ukázaly stromy |
Významný vliv podle něj má nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. „Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině i v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech, a to zřejmě i ve větším měřítku. Dalším aspektem je fakt, že se sucho v rámci České republiky vyskytuje i v dalších oblastech kromě notoricky známé jižní Moravy a Rakovnicka,“ dodal Vizina.
Český svaz ochránců přírody proto zahájil ve spolupráci se značkou Finish dlouhodobou iniciativu s názvem Voda pro českou krajinu. Její ambicí je revitalizace české krajiny tak, aby přispěla k zadržování vody v půdě, a to například budováním mělkých členitých tůní. Svaz se chce také zaměřit na vzdělávání veřejnosti v oblasti snižování spotřeby vody v domácnostech.
