Chov zvláštních a divokých zvířat, tohle mu napsali do živnostenského listu úředníci. Lepší zařazení pro žížalí farmu zkrátka nenašli.
Miliony žížal chová dvaapadesátiletý podnikatel u bývalé porodny prasat v Jaroměři u Malont na Českokrumlovsku. Ročně jich prodá asi milion. Mezi jeho odběratele patří hlavně rybáři, stále více lidí si však žížaly nasazuje i do domácích kompostů. "Skloubil jsem svého koníčka i práci. Co bych si mohl přát lepšího," říká Fuchs.
Václav FuchsPřed revolucí dělal ekonomického ředitele v jihočeské Frutě, která vyráběla masové konzervy, marmelády i dětskou výživu. Pak šel na dva roky pracovat do Rakouska. Kvůli dětem se ale vrátil zpět do Česka. Pomáhal privatizovat i podniky pro PPF současného miliardáře Petra Kellnera. Byl jedním z jeho prvních zaměstnanců. Když privatizace skončila, odešel a vrátil se ke svému koníčku - rybaření - a vybudoval firmu na rybí krmení. Pak přišel nápad s žížalí farmou. |
Původně vybudoval firmu na rybí krmení. Obchody šly do roku 2000 víc než dobře, protože v republice byla jen jedna konkurenční firma. Postupně ale na trh přicházely další a bylo třeba vymyslet, co dál. Fuchs pak dostal nápad zřídit chov žížal, kdy slyšel neustálé povzdechy rybářů, že žížaly nejsou k sehnání. Tehdy se tu jejich chovem nikdo nezabýval.
"Nejtěžší bylo vymyslet pro ně správnou výživu, protože její složení si každý chovatel úzkostlivě chrání a nikde není popsaná. Takže jsme pracovali systémem pokus – omyl. Jde hlavně o to, aby se žížaly začaly množit. Dovezli jsme násadu z Polska a začali s pokusy, které se protáhly na pět let," říká Fuchs.
Ročně prodá rybářům i dalším zájemcům milion žížal a k tomu ještě milion rousnic, které letecky dováží z Kanady. Jejich chov je totiž velmi zdlouhavý. "Dáváme je do krabiček po deseti nebo patnácti kusech. Jsou ale i rybáři, kteří je nakupují na kila. V jednom kilogramu je přitom asi 750 žížal," upřesnil Fuchs.
A jak se vůbec žížaly sklízí? V Americe prý používají něco jako centrifugu. Zeminu i se žížalami dají do válce, který se roztočí a zem z něj propadne. Uvnitř zbudou žížaly s kameny, ty se musí vybrat.
"Protože se tím ale žížala poškozuje a my nechceme mít reklamace, sbíráme je ručně. Kromě mě a syna máme jen jednoho zaměstnance. Na vybírání žížal ale přijímáme brigádníky. Většinou je jich okolo pěti, když je třeba, tak ale klidně i dvacet," vysvětluje Fuchs.
Vloni začal s novinkou - vyrábí teď i žížalí humus pro zahrádkáře a pěstitele. Vyrábí ho z odpadu.
"Naše žížaly sežerou polovinu odpadu z čističek v Českém Krumlově a třetinu z Budějovic. Celkem je to okolo devíti tisíc tun. Materiál, který přivezeme, vyklopíme do řad, nasadíme žížaly a pak už je to na nich. Humus už máme certifikovaný. Příští rok už si ho zákazníci budou moci koupit v desetikilogramových pytlích," doplnil Fuchs.
