Obsah nákupního košíku Čechů se za poslední čtvrtstoletí změnil. Na začátku devadesátých let minulého století průměrný Čech vypil přibližně 16 litrů minerálních vod za rok, během 25 let toto číslo stouplo až na 55 litrů ročně.
Lidé také mnohem více nakupují tropické ovoce. V minulosti činila průměrná roční spotřeba na hlavu 19 kilogramů, zatímco nyní si průměrný Čech dopřeje 31 kilogramů pomerančů, kiwi či banánů za rok.
Uvedla to společnost Ahold, která v Jihlavě 6. června 1991 otevřela první supermarket v tehdejším Československu. Na stejném místě funguje tento obchod na sídlišti Březinky dodnes. Jen se nejmenuje Mana, ale Albert.
Podle Aholdu čeští zákazníci mají rádi novinky.
„Díky tomu roste prodej produktů, které před pár lety téměř nikdo neznal. Avokádo, cuketa, lilek, řapíkatý celer nebo dýně jsou tak dnes již běžnými položkami nákupu českého zákazníka,“ uvedla manažerka nákupu sortimentu ovoce a zeleniny řetězce Albert Slavomíra Havlinová.
Jak lákaly letáky v roce 1992 |
Vzrostla také obliba těstovin a rýže, které Češi proti roku 1991 zkonzumují téměř dvakrát tolik.
Preference se změnily i u masa - oblibu si získalo především kuřecí maso, kterého si lidé dopřejí téměř 25 kilogramů za rok. Naopak stálicemi nákupních košíků jsou rohlíky a chleba.
Do obchodů dnes podle průzkumu společnosti Ahold zavítá průměrný Čech přibližně dvakrát až třikrát týdně a při výběru potravin je pro něj víc než kdy dříve podstatný zdravý životní styl. Zatímco v minulosti byl tento aspekt rozhodující jen pro pětinu zákazníků, nyní se jím řídí téměř polovina.
Dnes premiéra ManyChtějí konkurovat kvalitou i cenami, psala MF DNES v červnu 1991 Jihlava (bod) - První velkoprodejnu Mana, na níž se podílí holandská firma Ahold, otvírají dnes v Jihlavě. Interiér někdejší samoobsluhy Vysočina doznal podstatných změn. A to nejen díky zahraniční chladicí technice a drobným ozdůbkám, ale především uspořádáním regálů, které zákazníkovi umožňuje dokonalou orientaci. Druhy zboží, levnějšího než v jiných prodejnách, označují barevně orámované cenovky. Pokud bude u pultu s masem fronta, vezme si zákazník ze zvláštního strojku číslo a vrátí se, až je uvidí na červeném displeji. Anebo si mezitím zdarma poslouží kávou. Příjemní a usměvaví prodavači mají být samozřejmostí. "Dovážet budeme zejména ovoce a zeleninu. Hlavně zpočátku, časem se i v tomhle oboru u vás najdou schopní dodavatelé," vysvětluje zástupce Aholdu. Zboží z dovozu tu skutečně příliš mnoho není. Výrazný import není účelem. Spíše zaujme například balíčkované maso, kde spotřebitel nenajde doma pod kotletou žádné nepříjemné překvapení. Velkoprodejny Mana, letos by jich mělo být u nás otevřeno okolo 25, vyvolávají odpor soukromých podnikatelů. Co na to říkají zákazníci, kteří včera nakukovali dovnitř výlohami? "Podle mne jim konkurence jedině prospěje. Budou se více snažit... Něco se mohou naučit, vždyť tady byly a pořád ještě jsou všechny velké obchody stejné... Na první pohled vidím, že kultura prodeje bude lepší než jinde. A pokud zůstanou u rozumných cen, které propagují, budu sem chodit." Původní plán ministryně Štěpové mnoho atraktivních prodejen předem vyřazoval z privatizačních aukcí. Navíc by vedl ke vzniku příliš hustých až monopolních sítí. Ojedinělé a od sebe vzdálené prodejny by však naše podnikatele měly spíše stimulovat než ohrožovat. Pokud ovšem stačí držet krok. |
