Vedoucí úřadu práce na Praze 4 Ivana Malá tak popisuje atmosféru, která panuje na největší pobočce ve městě, jež od nového roku zaznamenává prudký nárůst nezaměstnaných. Kdo se jednou ocitne uvnitř, mnoho smíchu si v ní neužije. Depresivní drama ho však také nečeká.
Na první pohled v ní většina lidí vypadá podobně jako cestující, kteří jedou ráno metrem do práce. Moderně oděný mladík převaluje v puse žvýkačku, poslouchá iPod a pokyvuje si do rytmu. Ženy a muži středního věku si čtou noviny, hledí před sebe či podřimují, maminka hladí po vlasech holčičku a mladí milenci se drží v objetí, šťastně se na sebe usmívají a jejich pohodu nekazí ani ostré "cink", které ve zhruba minutových intervalech oznamuje, že na přepážku může vyrazit další zájemce o práci.
Málokdo z přítomných si studuje nabídky firem, které jsou hustě vyvěšeny na šesti nástěnkách. Že je člověk na úřadu práce a ne třeba v bance, si uvědomí v okamžiku, kdy zaslechne tichou konverzaci o tom, jakou práci a za kolik se podařilo sehnat někomu známému.
Potlačovanou nervozitu prozradí také vulgární výpověď jedné ženy. "To jsem zvědavá, do jaké p….e mě dneska zase pošlou," ulevuje si při čekání.
Hlásí se dvojnásobek lidí než vloni v březnu
Úřednice mají na každého člověka v průměru 20 minut. Opakovaná setkání si s lidmi plánují vždy až po třetím dni v měsíci.
"To k nám vždy přichází nejvíce nových lidí, protože většině končí výpovědní lhůta ke konci předchozího měsíce, a pak se musí do tří pracovních dnů nahlásit k nám, aby měli nárok na podporu," vysvětluje vedoucí zprostředkovatelek práce Renáta Sendulská.
Může se hoditVelký přehled volných pracovních míst s možností vkládat inzeráty na www.jobdnes.cz |
Že na pražském pracovním trhu přituhuje, dokládají místní statistiky. Zatímco loni v březnu se na úřadě evidovalo první tři dny v měsíci 224 nových lidí, letos jich za stejné období přišlo více než dvakrát tolik.
Struktura i chování zájemců o práci se však zatím příliš nemění, i když řady nezaměstnaných poprvé rozšířili i špičkoví manažeři s více než stotisícovým platem. Stále zhruba desetina lidí si však podle Sendulské novou práci hledat nechce a chodí si jen pro podporu. Ostatní o práci stojí, ale zatím nechtějí příliš slevovat ze svých přání, tedy měnit obor či přistoupit na nižší plat.
Tradičně špatně se vždy hledala práce ženám s malými dětmi. Dnes je to ještě těžší.
"Dceru vychovávám sama. Skončí mi rodičovská a musím ji dát do školky. Dva měsíce jsem na internetu hledala jakoukoliv práci, kde se nepracuje o víkendu a v noci, ale nenašla jsem ji," říká smutně třicetiletá Jana Nováková.
