Odhadování cen plynu pro příští rok přirovnává k věštění z křišťálové koule. „Existuje však riziko, že půjdou mírně nahoru,“ upozorňuje. Blízkou budoucnost plynu přesto vidí růžově. „Bez plynu se neobejdeme,“ říká v rozhovoru pro MF DNES s tím, že ho budeme nejspíše využívat i po roce 2050.
Dodavatelé nemají k dispozici vlastní zásobníky. Jak to funguje, když čerpáte „svůj“ plyn?
Většina lidí si představí plynový zásobník jako nějakou nádobu v podzemí. Ve skutečnosti to tak není. Zásobník se nachází na místech, kde dříve byla ložiska plynu nebo ropy. Nad zásobníkem je jílovitá vrstva, která plyn nepropouští, jsou tam i písky. Do zásobníku se vtláčí plyn, který se dostane mezi písek a vytlačí vodu.
Není přesně stanoveno, který plyn je čí. V zásobníku se plyn stejně promíchá. Dodavatel ví pouze to, kdy tam byl jeho plyn vtlačen a jaké množství. A když ho potřebuje, řekne si o takové a takové množství. Vlastníme tedy virtuální plyn.
Pokud někdo nakupuje plyn z Norska, Alžírska nebo LNG z různých zdrojů, beztak se to promíchá již cestou v plynovodech. Nemáme přímý plynovod z Norska, takže než plyn dojde do Česka, již v Německu je z toho mix. Někdy teče víc norského plynu, jindy více plynu ze Slovenska, který je fyzicky ruský. Doteče to však do zásobníku a pak to už nikdo nerozezná.
Ludvík BalekaPředsedou představenstva Pražské plynárenské byl zvolen na konci srpna loňského roku. Členem koncernu je od února 2018. Energetice se věnuje celý profesní život. Pracoval pro společnosti MND a ČEZ. V letech 2009 až 2011 například vyjednával pro ČEZ dlouhodobé a nestandardní kontrakty plynu, elektřiny a emisních povolenek. Vystudoval VUT v Brně. |
Funguje to tak, že se zásobníky musí před zimou naplnit jako komora, ze které se v zimě tahají zásoby?
Jsou zásobníky, které mají velký problém ze dne na den změnit tok plynu, takže ano, jsou zásobníky, které se v létě pouze naplňují. Tlačí se do nich plyn a ten se v zimě těží ven. Jsou však i takzvané rychlé zásobníky, které dokážou během jednoho dvou dní změnit režim plnění plynem na čerpání plynu.
Plyn, který se čerpá ze zásobníků, ale nemůže hned jít do plynárenské soustavy. Nejdříve se musí přes filtry vyčistit. Skladuje se totiž v zemi, kde se nacházejí nečistoty. A než se pošle zákazníkům, tak se ještě suší – musí se z něj odstranit vlhkost.
Co se děje s plynem, než se doveze do evropského terminálu na LNG?
Nejdříve se musí plyn dostat na pobřeží, kde se pod velkým tlakem zkapalní, tedy asi 600krát zmenší svůj objem. V tekutém stavu, kdy má teplotu minus 162 stupňů, se naloží na loď. Většinu nových moderních tankerů na LNG pohání právě tento plyn. Funguje to tak, že plyn se odpařuje, čímž se jednak přirozeně ochlazuje zkapalněný plyn a jednak se odpařeným plynem pohání loď.
Jakmile tanker dorazí do Evropy, tak se LNG přečerpá do zásobníků v přístavu. A potom se takzvaně regazifikuje, což znamená, že se z kapaliny zase stane plyn, který se ukládá do mezizásobníků a z těch se čerpá do soustavy.
Tuzemští obchodníci mají v přístavu koupený takzvaný slot, čili místo a čas, kdy je možné ten jejich plyn vyložit. Natlačit plyn do soustavy není možné hned, to trvá několik dní.
Jak je to s bezpečností zásobníků, je na to kladen v poslední době větší důraz?
Bezpečnost zásobníků je velmi vysoká, spadají pod kritickou infrastrukturu. Prostor monitoruje i policie, kdyby došlo ke konfliktu nebo kdyby se v jejich okolí pohybovaly problémové osoby. Protože jsou ale zásobníky několik kilometrů pod zemí, třeba vyhodit je do povětří je velmi nesnadné. Z tohoto pohledu jsou velmi bezpečné.
Co se týká nadzemní technologie, tak tam je to také zabezpečeno. Pokud dojde k poruše, tak se podzemní část uzavře a plyn, který je v nadzemní části, se okamžitě spálí. Dělá se to i při opravě zásobníku kvůli tomu, aby v tom prostoru následně nedošlo k výbuchu.
Lodě, které přepravují LNG, musejí být také zabezpečené...
Určitě. Piráti si ale zatím nikdy netroufli na loď se zkapalněným plynem. Zaprvé je na takové lodi zima a zadruhé je to velmi nebezpečné. Kdyby zařízení přestalo chladit, tak by s tím měli problém. Piráti jsou schopni unést tanker s ropou nebo s kontejnery, ale ještě jsem nezaznamenal, že by unesli loď s LNG. Toho se bojí.
Překládky ruského LNG v Evropě by měly skončit, EU chystá další sankce |
Ropa se liší od sebe kvalitou, a i zápachem podle druhů. Jak je to s plynem?
Mezi plyny je také rozdíl, a nejen ve složení, ale i ve výhřevnosti. Například plyn, který teď teče z větší části z Norska, má vyšší výhřevnost než plyn, který tekl z Ruska.
Kterého plynu se teď dostane do Česka více, je to přes LNG terminály nebo potrubím?
Potrubím se sem dostane hlavně plyn z Norska. A fyzicky přes Slovensko i nějaký ruský plyn. LNG plyn se dostává do Česka přes západní Evropu. Trochu je problém v Německu, kde je úzké místo, kudy k nám plyn přitéká. Kvůli tomu zatím neteče v takovém množství, jaké bychom si představovali.
O co přesně se na území Německa jedná?
Tok plynu nikdy nebyl před tím ze Západu na Východ, vždycky to bylo naopak a na to byla vybudovaná i celá soustava. Teď je potřeba udělat technické úpravy stanic, které plyn budou tlačit ze Západu na Východ. Až to bude hotové, nebude problém dostat plyn do České republiky z Holandska, Německa, nebo z Francie. Tento problém je na několika místech v Německu např.: propoj mezi Emsburenem a Bergem.
Na Německu je, aby tuto technickou překážku odstranilo?
Ona to není technická závada, tak to bylo navrženo a teď je na Německu, aby to upravilo. Je však potřeba, aby Česko i Slovensko tlačily na Němce, aby to změnili co nejdříve.
Vyvíjí česká strana tento tlak?
Mám informaci, že česká vláda a speciálně ministerstvo průmyslu a obchodu tlačí na Německo jak politicky, tak technicky, aby kapacitu zvedlo. Otázkou je, jak dlouho bude úprava trvat.
Plynu má Česko před zimou dostatek. Domluvilo dodávky i z Afriky |
Je jisté, že Německo zruší od Nového roku tranzitní poplatek za plyn?
Měli by to zrušit, mají to v cenících, takže předpokládáme, že to zruší.
Domníváte se, že Ukrajina neprodlouží pro příští rok smlouvu s Gazpromem, co se týče tranzitu ruského plynu přes své území?
Ukrajina určitě neprodlouží smlouvu s Gazpromem. Pokud by se do toho ale vložil Ázerbájdžán a místo ruského plynu by se dodával ázerbájdžánský, to by pro Ukrajinu bylo přijatelné. Fyzicky by to byl pořád ruský plyn, ale obchodně by se vykazoval jako ázerbájdžánský.
Ukrajina totiž potřebuje peníze za tranzit a Rusové potřebují peníze za plyn. Poslední informace, která však byla koncem minulého týdne je, že Slovensko vyvrátilo informaci, že jsou blízko před podpisem této dohody. Takže si myslím, že je větší pravděpodobnost, že plyn od 1. ledna přestane přes Ukrajinu téct.
Jenže Slovensko tvrdí, že ruský plyn potřebuje a že nemá moc jiných možností…
Na to ale potřebuje souhlas Ukrajiny, aby mu plyn dopravila. Co se týká letošní zimy, tak je Slovensko v pohodě, poměr stavu zásobníků a spotřeby má dokonce lepší než Česko. Vlastní spotřebu pokryje.
Na Slovensko teče plyn jak z Polska, tak z Maďarska. Pokud se navíc posílí spoj v Německu, tak na tom česká plynárenská soustava bude kapacitně tak dobře, že budeme schopni plyn na Slovensko transportovat, což by pro nás bylo to nejlepší, co by se mohlo stát.
Dělalo se to tak již před lety v průběhu první plynové krize, kdy se směry otočily a plyn tekl přes nás na Slovensko.
Také Rakousko je stále hodně závislé na ruském plynu.
Je na tom stejně jako Slovensko, protože je na témže plynovodu. Rakousko má díky OMV jako jeden z mála posledních států smlouvu s Ruskem. Díky tomu tam Gazprom dodává plyn. Rakousko však může dostat plyn přes Německo, protože tam mají docela silné přeshraniční profily. Navrch jsou tam společné zásobníky plynu pro německý a pro rakouský trh. Německý plyn by byl ale dražší než ruský.
Kdybyste měl zhodnotit aktuální situaci, jak na tom jsme?
Zásobníky plynu jsou v Evropě plné z 94 procent. Co se týká uloženého plynu v zásobnících vzhledem k roční spotřebě, v současné době je Evropa schopná pokrýt svoji roční spotřebu z 30 procent. Na zimu je tak starý kontinent jako celek připraven.
Mohou se vyskytnout lokální problémy, ale ty se očekávají spíše ve státech, které nemají dostatek zásobníků na svém území. Ve světě je plynu dostatek. Za letošní první pololetí se nejvíce LNG dovezlo se Spojených států, druhým největším dovozcem do Evropy bylo Rusko. Ruská federace dodala nejvíce plynu Francii, Španělsku a Belgii. Třetím největším dovozcem je Alžírsko, následuje Katar a Norsko.
Co dělá Rusko s plynem, který dříve prodávalo do Evropy? Snaží se jej udat do Číny?
Ruský plyn, který teče do Číny, je z ložisek nacházejících se za Uralem. Ta jsou novější. Plyn mezi evropskou částí, kde byla ložiska pro Evropu, a tou asijskou moc neteče. Rusko evropská ložiska z velké části utlumilo. Na začátku krize plyn dokonce pálili, protože nevěděli, co s ním.
Navíc mají starou technologii, kvůli čemuž vrty nejdou rychle zastavit. Teď se Rusko snaží plyn z evropské části vyvážet přes terminály LNG. EU dělá opatření, aby v budoucnu ruský plyn do Evropy nešel, ale teprve uvidíme, jak budou účinná.
Jak odhadujete vývoj cen plynu v příštím roce?
To je věštění z křišťálové koule. Ceny se stabilizovaly na jisté úrovni, je do nich zakomponované riziko války na Ukrajině i konflikt na Blízkém východě. Není v tom ovšem fakt, že se rozjede čínská ekonomika, a zatím se počítá spíše s teplou zimou. Existuje riziko, že krátkodobě by mohly jít ceny plynu mírně nahoru. Svět je nejistý.
Doporučujete v této době spíše fixovat nebo nefixovat?
Pro naše zákazníky připravujeme speciální nabídku, vánoční akci, jmenuje se „Vánoce 24“. Jedná se o fixovaný jednoroční produkt. U plynu to bude v rámci komoditní složky 1 000 Kč za MWh a u elektřiny 2590 Kč. Nabídka se týká všech zákazníků – domácností, tedy stávajících i nových. Vzhledem k výhodné ceně našeho nového produktu bych rozhodně doporučil roční fixaci.
Jak vidíte budoucnost plynu, co se týče energetického mixu?
Vidím ji velmi růžově. V okamžiku, kdy zavřeme uhelné elektrárny, tak nebudeme mít žádnou alternativu pro to, jak řídit elektrickou soustavu. Když se podíváte na to, kolik a kdo poskytuje podpůrných služeb pro českou přenosovou soustavu, tak jsou to v některých službách z 90 procent uhelné elektrárny a teplárny, v jiných je to minimálně 40 procent. Potřebujeme mít proto zajištěno asi 50 procent.
Pokud budeme uhelné elektrárny zavírat, nastanou problémy. Potřebujeme mít pokryté podpůrné služby pro největší blok, jímž je v naší soustavě Temelín. Čili v záloze musíme mít připravených 1000 MW pro případ výpadku tohoto bloku.
Uhelné elektrárny dělají kolem 500 MW. Když do toho započítáme, že nám narůstá počet solárních panelů, které jsou nestabilní přes den a v noci nevyrábějí, potřebujeme mít i rychle nabíhající zálohy. To jinak než plynem nejde. Můžeme použít dieselové agregáty, ale to je ekologické zvěrstvo a pro životní prostředí je to mnohem horší než uhelné elektrárny. To by se mělo pro poskytování podpůrných služeb zakázat.
Majitelé některých uhelných elektráren avizovali, že je mohou zavřít dříve, než se původně plánovalo. Jste připraveni nahradit tento výpadek plynem?
Pokud by se zavřely všechny uhelné elektrárny zítra, tak je nenahradí nikdo. Postupně plánujeme výstavbu plynových kogeneračních jednotek, a to tak, aby se daly využít v teplárenství, protože pak stoupá účinnost využití energie. S tím počítáme a snažíme se rozjet několik projektů. U větších zdrojů trvá stavební povolení trochu déle. Takže pokud by se uhelné elektrárny všechny zavřely, řekněme do dvou let, tak si myslím, že to asi v Česku nezvládneme.
Právě plyn má být zdrojem na přechodné období, než se vybudují nové jaderné bloky a dostatek obnovitelných zdrojů.
Ano, plyn je tranzitní, ale pokud chceme mít elektrárnu dobře účinnou, tak nemůžeme ve staré elektrárně nahradit uhlí čistě plynem, protože tam by byla velmi nízká účinnost. Ono by to šlo, ale bylo by to velmi špatné řešení. Proto musíme postavit nové plynové elektrárny a na to bychom potřebovali mít garanci, že je budeme moci využívat i po roce 2050.
Ruský plyn nepoznáme. Je to mišmaš molekul, říká šéf Pražské plynárenské |
Má plyn šanci i po roce 2050?
Myslím si, že plyn tady bude i po roce 2050. Neříkám, že půjde čistě o zemní plyn. Bude to mix, kde bude mít zastoupení třeba i bioplyn. Část plynu se může nahradit vodíkem, což by taky nebylo špatné a bylo by to ekologické. Ale bez plynu se neobejdeme, protože zatím jsme schopni energii z léta dostat do zimy v tak velkém množství jenom prostřednictvím plynu.
Mohla by se existující infrastruktura využít i pro takzvaný zelený plyn?
Současná infrastruktura je k tomu vhodná. Problém může být u vodíku, protože ne všechny části soustavy jsou na to připravené. Ale postupně se plynárenství modernizuje tak, aby bylo schopno transportovat potrubím i vodík.
Výroba vodíku je však prozatím příliš drahá, že?
Přesně tak, je to otázka ceny a jsou úvahy, že budeme brát zelený vodík třeba z Afriky. Uvidíme, jak to všechno bude. Myslím, že do roku 2050 tady budou nové technologie, které s tím trochu zahýbou, ale pořád to bude tak, že bez plynu obecně se neobejdeme.
Pražská plynárenská a Pražské služby spolu s Prahou nedávno uzavřely memorandum o spolupráci právě v oblasti využití vodíku. O co jde?
Obě firmy stoprocentně vlastní Magistrát hlavního města Prahy a ten se zavázal, že bude snižovat uhlíkovou stopu hlavního města. Alternativami pro pohon velkých popelářských aut je buď bioplyn, nebo vodík. Máme projekt v našem areálu v Michli, kde stavíme fotovoltaické panely na střechy a parkovací místa a z těchto panelů budeme vyrábět zelenou elektřinu. Ze zelené elektřiny vyrobíme vodík a postavíme tam čerpací stanici. Jednáme i s dopravním podnikem. Pokud se projekt ukáže jako životaschopný, postavíme další stanice i v areálu Pražských služeb a v areálu dopravního podniku.
