Právníci oslovení iDNES.cz se shodují na tom, že odboráři mají právo stávkovat a zákon v tomto případě neporušují.
"Český právní řád rozlišuje stávku konanou v rámci kolektivního vyjednávání a stávku k obraně ekonomických a sociálních zájmů pracovníků. Jiná stávka provázená přerušením práce ze strany zaměstnanců není legální," sdělila Klára Valentová, specialistka na pracovní právo ze společnosti Ambruz & Dark.
Odbory mohou překvapovat. Zákon jim to dovoluje
Připravovaná stávka odborů nemá s jednáním o kolektivní smlouvě nic společného, může se však opřít o ústavní Listinu základních práv a svobod. Ta povoluje stávku v případě obrany hospodářských a sociálních zájmů. To je i případ benefitů. V tomto případě mají navíc odbory v rukávu jeden trumf. Nemusejí oznamovat stávku tři dny předem, jak se někdo domnívá.
Třídenní ohlašovací povinnost platí jen u stávky z důvodu vyjednávání o kolektivní smlouvě (zákon o kolektivním vyjednávání), v Ústavě žádné takové podmínky nejsou. V médiích se několikrát spekulovalo o tom, zda odbory neporušují třídenní oznamovací povinnost, do poslední chvíle totiž není jasné, zda stávka bude a v jakém rozsahu.
Jaká doprava může stát?PŘEHLEDNĚ: Kde lze čekat potíže, pokud budou dopraváci stávkovat |
"Stávka je legální. To, co zaznělo už dvakrát v České televizi, je omyl. Právní úprava, která reguluje podmínky, za kterých se stávka vyhlašuje, to znamená, že odbory musí tři pracovní dny předem stávku ohlásit, se týká výlučně stávky o uzavření kolektivní smlouvy," sdělil iDNES.cz předseda Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Bořivoj Šubrt.
Údajně se vyskytl jen jediný případ v historii, kdy Nejvyšší soud stávku nepovolil. Jednalo se o stávku učitelů v jedné z kladenských škol, plánovanou z důvodu odvolání ředitele. Soud rozhodl, že se nejedná o hájení hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a stávku zatrhl.
Nynější stávkou se Nejvyšší soud vůbec nezabýval. Podle zjištění iDNES.cz k soudu nikdo žádný podnět nepodal.
Poškození dopravci nedosáhnou na odškodnění
Stávka může způsobit značné škody dopravním podnikům nebo obcím, které budou muset zajistit náhradní a zřejmě dražší dopravu u soukromníků. Naděje, že by získaly své peníze zpět žalobami o náhradu škody, je však zřejmě malá.
"Odpovědnost za škodu, kterou řeší občanský zákoník, je odpovědností za její zavinění. Čili muselo by jít o zaviněné porušení právních předpisů. Díky tomu, že odbory využívají ústavní právo, tak neporušují žádný právní předpis. Odpovědnost za škodu vůbec nepřichází v úvahu," myslí si Šubrt.
Například Dopravní podnik hlavního města Prahy zatím nechce říct, jaké spoje by mohl nahradit. "Naším cílem je zachovat dopravu v co největším rozsahu. Čekáme na to, čeho se stávka bude týkat, potom budeme schopni říct, co to bude znamenat a co budeme muset objednávat zvenčí. Máme ale připravených několik variant," řekl mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený. Konkrétní být ale nechtěl.
