„K prudkému růstu cen nemovitostí dojde jak u novostaveb, tak i u starších bytů. Ve finále to samozřejmě zvýší i ceny nájemního bydlení,“ komentuje situaci na trhu mluvčí společnosti Finep David Jirušek.
Průměrná cena bytu v nabídce pražských developerů přesáhla v dubnu 90 tisíc korun za metr čtvereční, což je meziročně o 23 procent víc. Ukazuje to nejnovější statistika Develop Index poradenské společnosti Deloitte. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je růst cen nemovitostí v Česku nejrychlejší v Evropské unii.
Jak se staví v Praze90 400 Kč za m² je průměrná nabídková cena nových volných bytů v Praze. 738 dokončených bytů bylo v celé Praze na počátku května. 2 000 bytů bylo rozestavěných s dokončením do jednoho až dvou let. Nabídku aktuálně tvoří hlavně menší, ale dražší projekty v centru města. Snižuje se navíc množství nově nabízených bytů, které by byly k dispozici v dohledné době. |
Centrální banka pokládá ceny bytů za nadhodnocené a jejich další růst za rizikový. Aby předešla situaci, kdy si zájemci o bydlení berou v důsledku pokračujícího růstu cen bytů vyšší hypoteční úvěry, zpřísnila podmínky pro jejich poskytování. Některým příjmovým skupinám obyvatel v celé ČR tím však prakticky znemožní získat vlastní bydlení.
Nízká nabídka na trhu, která za poslední dva roky poklesla o 40 procent, je podle developerů způsobena rozhodnutím úřadů pozastavit vydávání povolení k výstavbě, ale také přílišnou byrokracií a špatnými zákony.
„Omezení nových rezidenčních projektů přichází v době ekonomického růstu, přestože Praha podle vlastních studií očekává v horizontu 10 až 15 let výrazný nárůst počtu obyvatel,“ upozorňuje Jirušek.
„I když je květnový počet povolení za tento rok nejvyšší, stále je to málo. Aby byla uspokojena poptávka po nových bytech, muselo by být tempo povolování dvojnásobné,“ varuje výkonná ředitelka Central Group.
Praha podle ní také dlouhodobě nejen nevyužívá svůj prostorový potenciál, ale dokonce ani neobnovuje svůj bytový fond.
„V Praze by mohl bydlet až dvojnásobný počet obyvatel. Hustota osídlení hlavního města je pouhých 2 585 obyvatel na kilometr čtvereční. Západoevropské metropole jako Londýn nebo Brusel, které jsou proslulé svou vysokou kvalitou života, mají dvojnásobnou hustotu,“ vysvětluje Tomášková.
Na druhou stranu, vyšší hustota osídlení má nejistý dopad na neekonomické ukazatele kvality života, jako jsou zdraví, kriminalita, životní prostředí nebo pocit štěstí.
Získání souhlasu ke stavbě bytového komplexu trvá
Developeři zatím těží z projektů, které vybudovali v minulosti. Zásoba bytů se ale rychle krátí a výstavba nových je v Praze běh na dlouhou trať. Ten mohou kromě úřadů prodloužit i odvolání proti stavebnímu záměru ze strany kohokoliv, komu se stavba znelíbí.
„Získat finální souhlas ke stavbě většího bytového komplexu trvá pět až deset let, což nabídku nových bytů samozřejmě nepodpoří,“ říká ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. Nadějí je podle něj novela stavebního zákona, která omezí možnost podávat nekonečný počet odvolání, čímž se proces povolování může zkrátit.
Bydlení v Praze vyjde na víc než v Paříži, Lucemburku i Madridu |
S tím souhlasí i ostatní developeři. Ceny bytů podle nich může snížit jen vyšší nabídka.
Prozatím se česká metropole stává z hlediska bydlení drahá a přistěhovat se do vlastního mohou jen hodně bohatí. Ostatním drahé bydlení začíná komplikovat život, nebo je situace nutí se vystěhovat.
Situaci neřeší ani trh nájemního bydlení, který se v posledních dvou letech razantně změnil kvůli sdílenému systému pronájmů Airbnb. Lidé, kteří původně nakupovali nemovitosti za účelem pronájmu, je nyní krátkodobě pronajímají turistům, což také tlačí cenu vzhůru. Trh nájemního bydlení tak není připraven pokrýt poptávku těch, kteří si nemohou dovolit nemovitost koupit, ale v Praze kvůli práci nebo studiu potřebují bydlet.
Nejvyšší bytový dům v Česku vyrostl v Praze na Pankráci (únor 2016):
28. února 2016 |
