Z průzkumu americké společnosti Leadership IQ, která se specializuje na trénink vedení lidí, vyplývá, že až 90 procent manažerů se hodnocení svých podřízených vyhýbá. Důvodem bývá strach z jejich reakce. Podle Tomáše Dombrovského, odborníka na pracovní trh ze společnosti LMC, je nedostatečná zpětná vazba od vedoucích pracovníků problémem i v České republice.
„Ptáme se na to v rámci průzkumu spokojenosti zaměstnanců, který děláme dvakrát ročně, a vychází nám to jako jeden z nejčastějších negativních pocitů českých zaměstnanců,“ říká Dombrovský. Podle něj bývá problémem zejména pozitivní hodnocení pracovního výkonu. „Šéfové spíše kritizují, nedostatek uznání za práci u nás pociťují skoro dvě třetiny lidí,“ dodává.
„Systémy zpětných vazeb jsou spíše běžné v nadnárodních společnostech. U malých českých firem to není úplně běžnou praxí,“ potvrzuje Jitka Součková, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment. Podle ní to tuzemští manažeři nepovažují za příliš nutné, nemají na to čas nebo se jim nechce o podobných věcech přemýšlet.
Odborníci na pracovní trh se však shodují, že zpětná vazba od vedení podniku je nutná kvůli motivaci zaměstnanců. Podle Štěpána Miky, ředitele institutu CEMI, je hodnocení jednou z klíčových dovedností, které by měl každý profesionální manažer bez problémů zvládat. „Dobrý manažer musí být také trochu psychologem. Je třeba si uvědomit, že každý člověk je jiný a ne všichni snesou kritiku,“ tvrdí Mika.
Neméně důležitá je pro zaměstnance i pravidelnost, se kterou jsou jim jejich výsledky sdělovány. „Pravidelná evaluace zaměstnanců a jejich výkonu nastavuje zrcadlo nejen podřízeným, ale i samotnému šéfovi. Na jejím základě se může zefektivnit výkon podniku, ale také přizpůsobit samotná pozice konkrétní osobě, což vede k větší loajalitě k firmě a udržení klíčových zaměstnanců,“ míní Jiří Habrštát, manažer náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup.
Mávání výpovědí
Ti nejcílevědomější pracovníci od nadřízených zpětnou vazbu iniciativně vyžadují. Zajímají se o to, jaké jsou jejich výsledky, a vítají konstruktivní kritiku. Pokud tento ohlas pracovníkům chybí, má to mnohé negativní dopady nejenom na ně, ale i na celou firmu. „Neposkytování zpětné vazby vede k tomu, že lidé opakují chyby, kterých si nejsou vědomi,“ uvádí Michal Novák z portálu Profesia.cz. V opačném případě, jestli nikdo neohodnotí jejich přínos, je důsledkem stagnace pracovního výkonu a setrvávání ve stereotypu, míní Novák.
Pokud ve firmě navíc nefunguje efektivní komunikace mezi nadřízenými a podřízenými, vedení podniku se často dozví o problémech zaměstnanců až v momentě, kdy podají výpověď.
Právě ta bývá podle Dombrovského z LMC jedním z hlavních „argumentů“, kterými si čeští zaměstnanci pokoušejí vyjednat lepší pracovní podmínky. „Neumíme si říkat o to, co nám v práci chybí. Český zaměstnanec místo toho, aby si řekl například o vyšší mzdu, raději hledá práci jinde. A ve chvíli, kdy má nabídku, jde za šéfem rovnou s výpovědí. Až pak se rozebíhá nějaké jednání,“ říká Dombrovský.
To je podle něj sice silný přesvědčovací prvek, nicméně tím tlačí zaměstnavatele ke zdi. „Mnohem zdravější je problém řešit nejdřív s HR, potom se šéfem, a výpovědí mávat až na konec,“ tvrdí Dombrovský.
Základem pro řešení problémů je efektivní komunikace, společnosti proto usilují o co nejtransparentnější firemní kulturu. „Atmosféra ve firmě je velmi otevřená a pro poskytování zpětné vazby a obousměrný dialog jsou vytvořeny formální nástroje a individuální i týmová setkání,“ říká Jiří Mareček, ředitel komunikace společnosti Albert ČR. Zdůrazňuje, že vše je na neformální bázi.
„Otevřená atmosféra ve firmě je pozitivní, ale i společnost s neformální kulturou musí mít vnitřní pravidla,“ uvádí Novák z Profesia.cz. Klíčové je podle něj rozdělení kompetencí.
