Vývoz pracovníků do zahraničí představuje na Filipínách významné hospodářské odvětví – zabývá se jím více než dvanáct set personálních agentur a existuje tam úřad pro zahraniční zaměstnávání (Philippine Overseas Employment Administration, POEA). „Rozmisťujeme po světě 2 000 až 2 400 Filipínců ročně,“ říká Cesar Averia, šéf filipínské agentury práce EDI Staffbuilders International.
Všichni Filipínci umějí anglicky. To je zřejmě velká výhoda při hledání práce v zahraničí.
Z celé Asie umějí Filipínci nejlépe anglicky. To je důvod, proč jsou rádi najímáni na Blízkém východě, v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu. Zdravotní sestry často jdou do USA, Singapuru a do Malajsie. V těchto zemích nám stačí angličtina, ale v Evropě u kvalifikovaných profesí, například ve zdravotnictví, je jazyk bariérou. Po zdravotnických profesích je tu přitom velká poptávka. Německo jich potřebuje tisíce, do Finska jsme dovezli dvě stě sester, teď tam vozíme kuchaře. Vybraní pracovníci se nejprve učí na Filipínách jazyk, kvůli čemuž jsme založili vlastní jazykovou školu asi šedesát kilometrů od Manily. Finsky se kupodivu učí snáz – máme totiž jeden dialekt, který zní podobně jako finština a má i podobnou stavbu.
Nedávno proběhla světovými médii zpráva, že jsou filipínští pracovníci zneužíváni v Kuvajtu. Na internetu je několik videí ze záchranných akcí, kdy Filipínce z domů jejich zaměstnavatelů spěšně odváží auto najaté filipínskou ambasádou. Váš prezident dokonce zakázal vyvážení pracovníků do Kuvajtu. Co se tam děje?
Máme v Kuvajtu více než dvě stě šedesát tisíc Filipínců (Kuvajťanů jsou asi čtyři miliony – pozn. red.), nejčastěji pracují v domácnostech jako uklízečky, chůvy, hospodyně. Zhruba deset tisíc jich nemá platné pracovní povolení. Ti jsou nejzranitelnější. Kuvajt pro ně v lednu vyhlásil tříměsíční amnestii – mohli se beztrestně vrátit domů, nebo legalizovat. Vrátilo se jich asi pět tisíc, filipínská vláda jim zaplatila letenky. Část zůstala, protože vědí, že doma nenajdou práci. Proto vzbudilo na Filipínách velký ohlas, že Česká republika chce zaměstnávat Filipínce.
Česká vláda neplánuje nabírat desetitisíce Filipínců, ale mluvilo se o tisícovce ročně.
To je pravda, ale minimálně to signalizuje, že možnosti jsou i mimo země Perského zálivu, kam dnes vyjíždí nejvíc Filipínců. Vůbec nejvíc do Saúdské Arábie, ale tam nyní firmy musí zaměstnávat víc Saúdů, a mají dokonce kvóty.
Nebudou tu chtít Filipínci zůstat nadobro? Část Čechů se obává, aby jim nezabírali pracovní místa, až přijde krize.
Filipínci nemají úmysl zůstat v zemi, kde nejsou vítáni. Nelegálně si dovolí zůstat jen v asijské zemi, kde mají zázemí své komunity a lépe znají prostředí. V Evropě dodržují zákon, nechtějí riskovat, protože by se neměli v případě potřeby na koho obrátit.
Ve všech dokumentech vaše agentura zdůrazňuje etičnost zaměstnávání. Proč?
Nepodepisujeme smlouvu s každou společností, která se na nás obrátí, jenom abychom získali peníze. Staráme se o to, aby bylo o filipínského pracovníka dobře postaráno. Důvod, proč jsem do Česka se svými dvěma manažery přijel, je zjistit, v jakých podmínkách tu budou pracovat a jestli tu budou chráněni. Pokud dochází ke zneužívání, mají nám to hlásit a my to řešíme. Pracovníkům za umístění nic ne- účtujeme, i když legálně můžeme chtít jeden měsíční plat.
Některé neetické agentury požadují až šestiměsíční výdělek. Je těžké to uhlídat, ale pokud na to POEA přijde, agentuře odebere povolení. Z dlouhodobého pohledu se zaměstnavateli vyplatí najmout pracovníky od etické firmy, protože získá loajální zaměstnance, kteří zůstanou.
Co když pracovníkovi nabídne konkurence dvojnásobný plat a odejde od firmy, která ho přes vás najala?
Podle českého zákoníku práce je to možné, ale například na Blízkém východě ne. Tam funguje, že zaměstnavatel do vás investoval, tak byste měl pracovat jen pro něj (systém kafala – pozn. red.). V Česku od porušení smlouvy zaměstnance odrazujeme. Už na Filipínách jim vysvětlujeme, že konkrétní společnost za ně utratila peníze a oni nemuseli platit nic, tak se sluší kontrakt dodržet. Vysvětlujeme jim, že budou mít dobré reference a mohou vyjet za prací do zahraničí znovu.
Kolik bude českého zaměstnavatele stát sehnání jednoho filipínského pracovníka?
Náš poplatek se odvíjí od mezinárodního standardu, konkrétní částky nebudu říkat. Pro srovnání však uvedu, že velké mezinárodní náborové společnosti v Evropě účtují 25 až 35 procent ročního platu. U nás je to méně. Všechnu dokumentaci, náborový proces, organizaci poskytujeme my, letenku platí zaměstnavatel.
