Tisíce cizinců ročně se snaží dostat do Česka za prací, protože u nich doma práce není. „Najít v Mongolsku trvalou práci je v 47 letech téměř nemožné,“ líčí Tuya, pro tamní pracovní trh je prý už stará. Než přišla sem, vydělávala na živobytí jako barmanka, recepční, provozní v restauraci. Hlady netrpěla, ale jistotu zaměstnání neměla. „Slyšela jsem, že v Česku se žije dobře a byla jsem rozhodnutá vzít jakoukoliv práci,“ říká.
Příliv Ukrajinců do Česka má zrychlit. Skončil systém ovládaný podvodníky |
Protlačit se standardním způsobem na zastupitelský úřad v Ulánbátaru, aby mohla podat žádost o zaměstnaneckou kartu, nebylo možné, tak musela překupníkovi za zprostředkování termínu zaplatit podle svých slov dva tisíce euro. Dalších 17 tisíc korun stála letenka. Věřila, že se jí investice vrátí.
Hned po prvním měsíci v Česku se ale dověděla, že její firma bude končit a že do tří měsíců si mají najít práci jinde. S finanční pomocí příbuzných tak zaplatila zprostředkovatelce a plynule přešla do nové firmy, opět šila pro autoprůmysl.
Jenže z prachu v továrně dostala alergii na chemické látky. Po těle se jí udělaly červené fleky a na obličeji vyrážky. K doktorovi nešla, údajně proto, že jí firma nevyřídila kartičku zdravotního pojištění. Usilovala alespoň o přeřazení na jinou práci, ale nevycházela dobře s mistrovou. Po měsíci a půl, loni v květnu, jí dali podepsat papír, kterému nerozuměla. Když přišla do práce druhý den, řekli jí, že už tam nedělá, protože podepsala skončení pracovního poměru ve zkušební době. Během několika dní si našla práci novou a požádala ministerstvo vnitra o povolení změnit zaměstnavatele.
Jenže požádala pozdě – zákon až na výjimky nepřipouštěl ani jediný den prodlevy v práci. To ale v jejím případě, kvůli skončení práce ze dne na den, nebylo možné. Na odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra to nikoho nezajímalo. Z pohledu úředníků Tuya porušila pravidla. Její zdravotní problémy kvůli nedostatku formálních důkazů neuznalo jako polehčující okolnost. Žena tu může legálně pobývat do května, dokud jí nevyprší zaměstnanecká karta, pracovat ale už nesmí.
Cizinci předčili v práci načerno Čechy. Přicházejí z Ukrajiny i Vietnamu |
Tuya říká, že ji nyní podporují příbuzní – v Česku pracuje i její syn a v sousedním Rakousku její sestra. Do Mongolska se vrátit nechce – manžel jí dávno zemřel a nedávno přišla i o matku. Jiné blízké příbuzné už tam nemá.
Obrátila se v Česku na svojí krajanku, Adžu Erdenebat z neziskovky Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), která v Česku vystudovala Karlovu univerzitu a deset let tu žije. Ta jí pomohla sehnat advokáta. Tuya teď s právníkem usiluje o schválení nového zaměstnání a prodloužení pobytu – snaží se ministerstvo přesvědčit, že její ukončení práce nebylo férové a že výklad zákona ministerstvem je k cizincům, kteří sem přijeli legálně a nic neprovedli, příliš přísný.
„Odvoláváme se na judikaturu Nejvyššího správního soudu v jiných cizineckých případech, která byla v jejich prospěch,“ vysvětluje Tomáš Verčimák, právník z pražské advokátní kanceláře Nadi Smetanové. Mezitím se v půlce loňského srpna také změnil zákon, už není tak přísný – nehledí na způsob skončení předchozího zaměstnání a cizinec má dva měsíce na nalezení nové práce a podání žádosti o změnu zaměstnavatele.
Stát vyhošťuje cizince, firmy je chtějí dovážet
Pokud se cizinec podobně jako Tuya dostane do problémů a zaměstnavatel o něj ztratí zájem, nedokáže se v přísné regulaci a bez právní pomoci zorientovat. „Problém je jazyková bariéra. Národnosti z postkomunistických států mají v krvi, že úředník je autorita a má moc, nikoliv, že jim má pomoci něco zařídit. Všechno odkývou a podepíší a teprve pak začnou řešit, co je tam napsané,“ říká Adža, která na podobné problémy Mongolů v Česku už několikrát narazila.
I když si cizinec novou legální práci najde, ale dojde přitom k formálním nedostatkům, nemá ministerstvo vůli nové zaměstnání schválit. „Zpravidla nevychází cizincům vstříc a zákon vykládá příliš restriktivně – v neprospěch žadatelů,“ říká Verčimák, který se na cizinecké právo specializuje.
Podle ministerstva vnitra bylo za poslední dva roky vyhoštěno přes osm tisíc cizinců, z toho bezmála pět tisíc proto, že se podobně jako Tuya ocitli bez povolení k pobytu nebo k práci. Přitom tato žena přijela z Mongolska legálně za prací a nespáchala žádný kriminální čin.
Než vyčerpají všechny možnosti obrany a než uplynou všechny odvolací lhůty, tito lidé musí z něčeho žít. Na zprostředkování práce v Česku a na cestu si často půjčili od příbuzných či od zprostředkovatelů a potřebují dluhy splácet. Někdy pomohou znovu příbuzní. A najdou se české firmy, které jim rády nabídnou práci za nízkou mzdu načerno.
„Ti lidé už tu jsou“
Je to paradox. Na druhé straně čeští zaměstnavatelé marně hledají prostřednictvím úřadů práce lidi na 216 tisíc volných pracovních míst. Firmy navíc oficiálně volají po snazším dovozu pracovních sil z Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu a Ukrajiny. Vedle předloni zavedeného „režimu Ukrajina“, který udělování zaměstnaneckých karet zjednodušuje, připravuje ministerstvo zahraničních věcí také podobné režimy pro lidi ze zmíněných zemí. „Ti lidé už tu jsou, stačí je legalizovat, netřeba dovážet,“ podotýká Adža Erdenebat z neziskovky SIMI.
47 tisíc cizinců ze třetích zemí u nás pobývá přechodně za účelem výdělku. Volný přístup na trh práce však mají i další tisíce cizinců. „Například ti, kteří v ČR studují, nebo cizinci, kteří zde pobývají za účelem společného soužití rodiny,“ upřesňuje ministerstvo.
Opatrnost vnitra odráží politiku a s ní strach veřejnosti z cizinců. Zaznívají obavy, že by se tu mohli usadit natrvalo a brát Čechům práci. Případně, že sem přišli žít ze sociálních dávek a parazitovat na zbytku společnosti. „Ti lidé sem přišli legálně, nepřišli si pro azyl ani pro dávky, ale pracovat. Co je na tom špatného? Jsou pro zdejší společnost hodnotní nejenom z ekonomického hlediska,“ dodává právník Tomáš Verčimák.
Pro úplnost – za mezinárodní ochranou (azylem) sem loni přišlo a požádalo o ni 1 448 cizinců ze třetích zemí – nejvíce jich je z Ukrajiny (434), Ázerbájdžánu (129) a Gruzie (129). Vnitro schválilo desetinu žádostí.
