Více lidí v práci potřebuje více montérek, helem a bot. To ale podle firem v branži není hlavní důvod, proč jejich tržby rostou. „Někteří zaměstnavatelé to pojímají jako benefit pro zaměstnance a kupují pro ně kvalitnější a bezpečnější pracovní pomůcky, obuv, oblečení,“ říká Leonard Mynář z Canis Safety, dvojky na trhu s ochrannými pracovními pomůckami.
Nakupují se například hezčí, barevné pracovní boty. Trhákem je oblečení s reflexními prvky. „Někde ale pracovníci stále mají jen obyčejné reflexní autovesty,“ podotýká Mynář.
Zaměstnavatelé dopřávají svým lidem větší komfort třeba i tím, že péči o pracovní oděvy nenechávají na nich, ale najímají si na to externí firmu. Na vzestupu se tak ocitl leasing pracovních oděvů, kdy je vlastníkem pracovního oblečení externí dodavatel, který oblečení pravidelně vyzvedává, pere a při opotřebení vymění za nové.
„Využíváme leasing některých součástí výstroje a ochranných pracovních pomůcek,“ uvedla Kateřina Pavlíková, mluvčí Czech Airlines Handling, poskytující leteckým společnostem odbavení na pražském letišti.
Ardon Safety, trojka v oboru pracovních pomůcek, zvažuje tuto službu také zavést. „Je to nákladnější, ale pracovní oděv je v tomto případě vyroben na míru, svého uživatele nikterak neomezuje, navíc je pravidelně praný, a zaměstnavatel tak má jistotu, že jeho lidé pracují v čistém oděvu a firmu dobře reprezentují,“ říká jednatel firmy Tomáš Voženílek.
Hýčkání zaměstnanců nicméně zdaleka nefunguje všude. „Při návštěvě továrny si mi zaměstnankyně u montážního pultu postěžovala, že jí z nekvalitních bot, které fasují, večer po šichtě zapáchají nohy víc než jejímu muži,“ říká Miroslav Rous, výkonný ředitel Cerva Group, tuzemské jedničky v ochranných pracovních pomůckách. „Setkal jsem se také s tím, že zaměstnanci manipulují s horkými plastovými výlisky a přitom je pálí ruce,“ dodává další příklad Rous.
Agenturní vs. kmenoví
Bývá přitom rozdíl, jaké pracovní vybavení dostávají kmenoví zaměstnanci a jaké najatí agenturní lidé. Ti totiž často mění práci, takže agenturám, které mají povinnost je pomůckami vybavit, nedává smysl do nich investovat. Nakoupí jen základní vybavení, aby splnily bezpečnostní normu, na komfort se tolik nehledí.
„Fluktuace se v průměru zvedla o zhruba 10 procent, a tím se zvedly i náklady na pracovní pomůcky. Agentura a koncoví zaměstnavatelé to řeší tím, že hledáme nové dodavatele s lepšími cenami, snažíme se o množstevní slevy,“ vysvětluje Alena Zahrádková, manažerka pobočky agentury Randstad v Ústí nad Labem.
„U obuvi a rukavic se zaměstnavatel snaží nakoupit co nejlevnější výrobek, takže to spíš nahrává dovozcům z Číny než tuzemským výrobcům,“ dodává Jaroslav Palát, předseda představenstva obuvnické firmy Prabos Plus.
Když se lidé často střídají, náklady na nafasované pomůcky z části přicházejí vniveč. „Snažíme se vytvářet tlak na zaměstnance, aby pomůcky po skončení pracovního poměru vraceli pod hrozbou peněžní sankce, ale nepřenositelné pomůcky se musí odepisovat a stojí to obrovské finanční prostředky,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu personální firmy ManpowerGroup. Ta registruje pětinový nárůst fluktuace a podobný nárůst nákladů na vybavení zaměstnanců.
„Pokud zaměstnanci odejdou dřív než po roce, oblečení nám vracejí. Necháváme je pak odborně vyčistit, vyprat a zdarma poskytujeme zaměstnancům jako náhradní, doplňkové. Použité boty a oblečení, o které není zájem, poskytujeme charitativním organizacím,“ vysvětluje Zahrádková. Některé věci jako oblečení nebo ochranné brýle se dají použít znovu. Nicméně například boty z hygienických důvodů takto recyklovat nelze.
Tady ucítil příležitost Prabos a nedávno začal nabízet pratelné textilní pracovní boty. Nikoho jiného to údajně zatím nenapadlo, protože vyprat boty znamenalo je prakticky zničit. „Máme je na trhu zatím čtyři měsíce, prodávají se slušně. Nakolik je to kvůli pratelnosti, nedokážu říct,“ říká Palát.
Volně už to nejde, jen na kartu
Dostat náklady pod kontrolu se zaměstnavatelé snaží také zaváděním výdejových automatů. S osobní čipovou kartou si každý měsíc smějí vyzvednout jen omezený počet pomůcek.
„Dříve byl v provozech volně stojící zásobník na pracovní rukavice a každý si bral, jak potřeboval. Někdy si ale zaměstnanci brali rukavice i na doma pro práci na zahradě,“ podotýká Rous. Podle Mynáře z Canis Safety, která automaty firmám prodává i pronajímá a následně doplňuje zbožím, vyjde jeden na 10 tisíc eur. „Do roka se to firmě vrátí, ušetří za skladníka a pomůcky jsou k dispozici 24 hodin denně,“ vypočítává.
Automaty se často využívají v automobilovém sektoru a tam, kde se pracuje v krytých halových provozech. „Ve všech našich budovách používáme automaty, zaměstnanci si v nich mohou vyzvednout bezpečnostní prostředky v té velikosti, která jim vyhovuje – pracovní rukavice, reflexní vesty, bezpečnostní nože či lahve na vodu,“ uvádí Ctibor Jappel, mluvčí české divize Amazonu, který provozuje velký sklad v Dobrovízi u Prahy.
Například na rukavice má člověk nárok při každé směně. „Pokud ale přečerpá, může zajít za mistrem, aby mu navýšil konto,“ dodává Zahrádková z Randstadu.
