Z práce o půlhodiny dřív. Budeme pracovat méně, shodují se politici

  1:00aktualizováno  1:00
Dobrá zpráva pro zaměstnance: politici ostatních velkých stran jsou ochotni bavit se o nápadu ČSSD zkrátit Čechům pracovní dobu ze 40 na 37,5 hodiny týdně. Špatná zpráva: nebude to hned. Ještě ne v tomto volebním období.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

První „výkop“ udělala sociální demokracie na svém sjezdu tento měsíc. Ministryně práce Jana Maláčová tam mluvila o zkrácení na 37,5 hodiny, tedy o půlhodinu denně.

„Zkrácení pracovní doby bude tématem programových diskusí, které v současné době ČSSD chystá. Aby mohl být výsledný návrh legislativně schválen, budeme k tomu potřebovat v parlamentu partnera. Tím, že jsme součástí vládní koalice, je logické, že debata musí proběhnout v koalici,“ odpověděla MF DNES náměstkyně Maláčové Zuzana Jentschke Stöckelová.

Argumentuje nastupující digitalizací a také tím, že Češi pracují na poměry EU hodně. Expertka na sociální politiku u ANO Radka Maxová je zdrženlivější. „Tak razantní zásah do pracovního procesu musí být projednán na tripartitě. Bez toho to není průchozí,“ míní Maxová.

Podle nedávného zjišťování Hospodářské komory ČR by jen 16 procent firem nemělo s povinně kratším pracovním týdnem problém. Více než třetina velkých firem si myslí, že by je to poškodilo. U středně velkých firem je to skoro polovina.

Komunisté, kteří drží vládu u moci, samozřejmě návrh ČSSD zkrátit pracovní den o půl hodiny brzdit nebudou. Ostatně se tak vyjádřil i jejich poslanec a ekonomický expert Jiří Dolejš. „Snižování fondu pracovní doby je civilizační trend,“ uvedl Dolejš.

Nic nenamítají ani Piráti. I když jejich místopředsedkyně Olga Richterová připomíná, že je potřeba nějakou dobu počkat, protože zaměstnavatelé teď vstřebávají opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci – takzvané karenční doby.

Nynější éra nízké nezaměstnanosti na jednu stranu zvyšujícím se požadavkům zaměstnanců přeje. Na druhou stranu jsou profese s takovým nedostatkem lidí, že si už z toho důvodu zkracování pracovní doby moc dovolit nemohou. Typově jde o zdravotnictví, kde chybějí lékaři i sestry.

„U nás v nemocnici si zkrácení pracovní doby, ale hlavně pětitýdenní dovolenou dovolit nyní nemůžeme. Ale obecně se té politické diskusi nebráníme,“ říká lidovecký poslanec Vít Kaňkovský, který je zároveň lékařem. Nejvíce proti zkrácení pracovní doby vystupuje očekávaně TOP 09.

„Zkrácení pracovní doby bude ve hře, až bude významná část pracovních míst nahrazena roboty a produktivita bude výrazně růst. Nyní je to nebezpečný hazard s prosperitou České republiky,“ míní poslankyně sociálního výboru Markéta Pekarová Adamová z TOP 09.

Rozdíl mezi zákonem a realitou

Česko má uzákoněný maximální čtyřicetihodinový pracovní týden. V hornictví či v některých směnných provozech však už dnes platí oněch 37,5 hodiny. V tom jsou Češi v Evropě průměrní.

Jak pracují Evropané

Nejkratší uzákoněný pracovní týden, jak vyplývá z přehledu MF DNES, má Francie. Pracuje se tam 35 hodin týdně. Nejdelší maximální uzákoněnou pracovní dobu – 48 hodin – mají Německo či Velká Británie.

Jenže zákon a realita se dost liší. Reálně Češi zůstávají v práci o něco déle – konkrétně 41,7 hodiny týdně (údaj z roku 2017). Socialisté, kteří chtějí zkrátit pracovní dobu, pracují právě s touto hodnotou – a sice obvyklou pracovní dobou. Tento údaj říká, kolik hodin ten či onen národ reálně stráví v kanceláři, dílně či továrně.

Obvyklá pracovní doba zohledňuje přesčasy, délku práce u živnostníků, částečné úvazky, či naopak firmy s kratším týdnem. Je to výsledek analýzy evropského statistického úřadu Eurostat.

Pak Češi skutečně ve srovnání s Evropou pracují nadprůměrně dlouho. „Reálná“ pracovní doba však jen tak zákonem zregulovat nepůjde. Ale záleží i na profesi.

Dělník v továrně se silnými odbory si svoji formální pracovní dobu ohlídá lépe než člověk v kanceláři, který jde domů až po odevzdání splněného úkolu. V přehledu Eurostatu momentálně jako největší pracanti vedou Turci s 49,7 hodiny týdně, další jsou Islanďané a Řekové. Obecně déle pracuje chudší východ než bohatší západ Evropy.

Na chvostu žebříčku reálně odpracované doby je bohaté Dánsko s 38,7 hodiny. A tady je důvod, proč ekonomové zatím Čechy pouštět dříve z práce domů nechtějí. Délka strávená v práci nesouvisí s produktivitou.

Právě produktivita práce je důvodem, proč by ekonom Lukáš Kovanda zkracování pracovní doby ještě odložil. „Když budou firmy chtít, ať pracovní dobu zkrátí, ale žádné plošné opatření bych nezaváděl. Na to ještě není produktivita ekonomiky dost vysoká,“ míní Kovanda.

Na vysvětlenou, není to tak, že by Dánové (či Němci) v té jedné odpracované hodině víc kmitali než Češi. Vytvářejí ale obecně práci s větší přidanou hodnotou, zatímco Češi častěji něco montují.

Pozoruhodný je ještě jeden číselný ukazatel. Češi rok od roku polevují. Zmíněná reálná odpracovaná doba se pomalu, ale jistě zkracuje. V roce 2007 dosahovala ještě 42,8 hodiny. Jako bychom zkrácené pracovní době šli pomalu, ale jistě sami naproti.

Autoři: ,

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Výdaje na varroázu rostou, loni dosáhly 30 milionů. Včely ale umírají dál

Včela medonosná (28. února 2019)

Boj proti kleštíkovi včelímu, který je schopen přes zimu zlikvidovat celé včelstvo, čím dál víc vysává dotace pro...

Řetězce vozí z větších dálek: zelí z Makedonie, brambory z Francie

Dochází i zelí. Německý diskont ho vozí z Makedonie.

Nejen cibule z Nového Zélandu. Nákupní oddělení obchodních řetězců musejí sahat do větších dálek než jindy i pro jinou...

Najdete na iDNES.cz