Tento postup bývá levnější, ale často je za hranicí zákona. Státní úřad inspekce práce loni při 8 338 kontrolách zaměřených na nelegální práce odhalil 3 595 nelegálně pracujících cizinců, což je skoro dvakrát více než rok předtím. Udělil za to firmám pokuty ve výši 144 milionů korun.
Legálně zaměstnaných cizinců v Česku přitom bylo loni rekordních 568 tisíc. Ekonomika po pracovní síle hladoví a úřady práce evidují nabídku více než 300 tisíc volných míst. Ne všechna ale ve skutečnosti zejí prázdnotou.
„Vláda udělala neprůchodný systém, který neumožňuje cizincům, aby tu mohli pracovat a odvádět pojistné. Trh si ale cestu najde,“ říká Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, která sdružuje spíše ty menší.
Firmy se pod tlakem pouštějí do riskantních způsobů, jak lidi obstarat z ciziny. Od roku 2016 je podle Státního úřadu inspekce práce patrný nárůst počtu odhalených nelegálně pracujících cizinců, zejména osob ukrajinské státní příslušnosti.
„Nelegálního zaměstnávání se dopouštějí nejčastěji malí zaměstnavatelé nebo podnikající fyzické osoby bez zaměstnanců,“ říká mluvčí úřadu Richard Kolibač. Inspektoři obvykle nelegály odhalí ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu, ubytování, stravování a pohostinství.
Ukrajinci na služební cestě
Malé firmy si zahraniční pracovníky přes legální agentury nemohou dovolit, takže podstupují riziko pokuty. Způsobů, jak přivézt cizince a ušetřit, je přitom několik.
Česko se bez pracovníků z ciziny neobejde, tvoří už desetinu zaměstnanců |
„Často se setkáváme se zneužíváním institutu vysílání pracovníků a jejich přidělováním dalším firmám,“ uvádí Kolibač. Ukrajinec s polským vízem zaměstnaný u polské firmy nemůže být půl roku na služebce u zcela jiné firmy v Česku. Loni za to inspektoři práce udělili pokutu 3,5 milionu firmě montující elektronická zařízení, která touto formou využívala čtyřicet Ukrajinců.
Stále častěji se pak podle Kolibače vyskytují pseudoagentury, levně založená „eseróčka“, kterým chybí agenturní licence a nemusejí se obtěžovat se složením půlmilionové kauce. Firma cizince s legálním pobytem i s povolením k práci nabízí formou smlouvy o dílo nebo jiné obchodní smlouvy. „Konečný odběratel zaměstnanců si legálnost agentury často ani neověřuje v seznamu na webu. Vyjde to najevo, až když dojde ke kontrole z inspektorátu,“ tvrdí Denis Kašicyn, právník, který se zabývá problémem nelegálního zaměstnávání.
„Rozepíšou výdělek na více osob, příbuzných,“ vysvětluje Martin Jánský, provozní ředitel personální agentury Manpower. „Konečnému odběrateli tak nabídnou pracovníka o desítky korun na hodinu levněji, ale samy přitom udrží vyšší marži než legální agentura,“ dodává.Pseudoagentura si náklady snižuje například tím, že na pracovníky platí část mzdy formou cestovních diet bez odvodů, jako kdyby každý den namísto výkonu práce cestovali. A zatímco regulérní agentury nemohou využívat dohody o provedení práce, pseudoagentury skrze ně dokážou ušetřit na pojištění, které se z odměny do 10 tisíc měsíčně neplatí.
Ve stavebnictví bují černá práce, firmy nemají dostatek lidí a chtějí ušetřit |
Podle Kašicyna zahraniční pracovníci často ani netuší, že je něco špatně. „Podepíší pseudoagentuře plnou moc a ta za ně jedná. Důvěřují jí, protože jim přece už obstarala víza. Dopadne to tak, že při odhalení stát cizince vyhostí, protože porušili zákon o zaměstnanosti, a zakáže jim vstup na území EU,“ říká Kašicyn. Odhaduje, že denně je z Česka vyhoštěno několik desítek osob.
Cizinci zachraňují práci
Velké firmy si zpravidla cizince přes legální agenturu mohou dovolit zaplatit. Vyjdou ovšem dráž než čeští zaměstnanci.
„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi |
„Musejí dostat stejnou mzdu a pracovní podmínky jako tuzemští pracovníci, firma platí za nábor, dovoz, často i ubytování,“ počítá Jánský. Bez dražších cizinců by podle něj klientská firma mohla přijít o zakázky, takže cizinci tu vlastně pomáhají zachovat pracovní místa.
Díky přednostním režimům, na které dohlíží hospodářská komora a Svaz průmyslu, mají větší strategické firmy také možnost dovézt určité množství lidí v rámci přednostního režimu. Ten se od roku 2016 začal uplatňovat na ukrajinské pracovníky a později také na Mongoly, Filipínce a loni i na Srby a vysoce kvalifikované Indy. Tímto způsobem dorazí jen asi 25 tisíc cizinců ročně. Aktuálně leží na vládě návrh ministerstva zahraničí na navýšení roční kvóty z Ukrajiny z dnešních 19 600 na 40 tisíc žádostí.
