Prodává se tam všechno možné od oblečení přes sportovní potřeby až po hudební nástroje. Jedním ze zaměstnanců obchodu je plachá čtyřicátnice Martina. Předtím pracovala jako pokojská, také se dlouhou dobu živila venkovními úklidy města. Martina bydlí v azylovém domě se svou dvanáctiletou dcerou a právě tam jí navrhli, zda se nechce zúčastnit výběrového řízení.
„Byla jsem v šoku, když mě vybrali. S kasou jsem nikdy nedělala a nemám hlavně žádnou zkušenost s počítačem,“ říká. V obchodě se každý pracovník stará o širokou škálu činností. Třídí věci, které tam lidé dovezou, naceňuje je, uklízí, jedná se zákazníky, prodává a navrch vydává balíčky zásilkové společnosti.
Skutečně to vypadá, že se letos její život pohnul k lepšímu. Získala poprvé v životě sociální byt a může se s dcerou přestěhovat do lepšího bydlení. Věří, že si brzy najde novou práci. S tím jí nyní pomáhá sociální pracovník. „Dalo mi to hodně,“ popisuje Martina.
S jiným osudem do prodejny přišla paní Jana. „Život jsem lajdala,“ shrnuje upřímně. Má za sebou pestrou trestní minulost a po propuštění pro ni nebylo snadné najít práci. Přimluvila se za ní nezisková organizace Rubicon Centrum, která pomáhá lidem po výkonu trestu. „Jsem jim za příležitost nesmírně vděčná, a proto se snažím, abych je nezklamala,“ říká o své první stálé práci v životě. Teď má velkou motivaci dát věci do pořádku a hlavně se postarat o osmiletou dceru.
Jana vysvětluje, že jí mentoři pomáhají i s celkovou životní situací. „Ukazují mi cestu, abych mohla pokračovat dál v normálním životě,“ konstatuje. Učí ji vymanit se ze starých vzorců chování a také to, aby ji první neúspěch neodradil a nevrátil její život do starých kolejí.
Nemají sebedůvěru
Koncept Restart shopu pochází ze zahraničí, podobné projekty fungují ve Velké Británii, Belgii či Nizozemsku. Smyslem těchto obchodů je pomoci lidem, kteří se na pracovním trhu uplatňují jen velmi těžko. A to i v dobách, kdy je nezaměstnanost minimální.
V Česku byl Restart Shop původně určen hlavně dětem z dětských domovů, dnes je klientela mnohem širší. Někteří z klientů nepoznali spolehlivé rodinné zázemí, jiní nemají vyhovující bydlení, další jsou zadlužení a neumějí hospodařit spenězi.
Do obchodu nastoupí, naučí se práci a po roce by měli začít fungovat na běžném pracovním trhu. „Důležité je zhodnotit, na co se cítí, co se tady reálně naučili, a k tomu hledat adekvátní místo,“ vysvětluje mentor Tomáš Příhoda.
„Všechny naše klienty spojuje nabytí vlastní sebedůvěry, podstatná část našich zaměstnanců přichází s tím, že si moc nevěří. Jsou pořád zvyklí na nějaké neúspěchy,“ doplňuje ho vedoucí projektu Kateřina Karlová. Ve dvou pražských Restart Shopech dokončilo zatím celý program pětadvacet lidí, devatenáct z nich má dnes zaměstnání.
Na 60 až 70 procent nákladů si dokáže obchod vydělat, zbytek zajišťují dárci. Podle Martiny Zikmundové z České asociace streetwork se investice vyplatí. „Namísto lidí, kteří čerpají z veřejného pojištění, jsou zde lidé, kteří sami přispívají do solidárního pojištění, jsou stabilní, pracují a odvádějí daně,“ říká.
Lepší životní situace absolventů programu má navíc vliv i na život jejich rodiny, děti třeba získají lepší zázemí i příklad. Zákon nicméně zatím na obdobné projekty nepamatuje. V České asociaci streetwork očekávali například pomoc od úřadů práce. „Zatím jsme však bohužel nenašli žádnou možnost, jak s úřadem práce efektivně spolupracovat,“ dodává Zikmundová.
