Výstavba nájemního bydlení spolu s dotacemi pro obce má být jedním z léků, kterými chce vláda řešit současnou bytovou krizi. „V oblasti bytové výstavby je to významné zjednodušení převodu státních pozemků ve prospěch měst a obcí v zájmu bytové výstavby tak, aby bylo možné zapojit obce a podnítit aktivity měst a obcí v oblasti nájemního bydlení,“ uvedl loni v listopadu šéf ministerstva dopravy Martin Kupka.
Snaha státu však zatím naráží na nezájem obcí. Z uvedených dvou set lokalit se ale zatím neplánuje stavět nikde.
„Převody pozemků na obce ze strany státu jsou aktivitou, kterou musí iniciovat samotná obec – ta musí o daný pozemek požádat a zavázat se k budoucí výstavbě,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura. Úřad podle něj přesto očekává, že se první projekty v nejbližší době rozeběhnou a že zájem budou mít ta města a obce, kde mají vlastních pozemků málo.
O dotaci na výstavbu dostupného bydlení má zájem 70 procent obcí, zjistil průzkum |
Podle starostů a dalších zástupců měst a obcí samotné bezplatné převedení státních pozemků nestačí. Tento nástroj má nepochybně potenciál, ale jeho využití obcemi zatím naráží na několik zásadních překážek.
„Jedním z problémů je nevhodnost některých vytipovaných pozemků. Obce často zjišťují, že pozemky nemají odpovídající infrastrukturu, jsou špatně přístupné nebo nejsou atraktivní pro budoucí obyvatele,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková.
Významnou roli podle ní hraje i otázka sociální skladby nájemníků. Obce by rády, aby dostupné bydlení sloužilo především jejich stávajícím obyvatelům. „Obávají se však, že by mohlo přilákat nájemníky z jiných regionů, což může narušit místní komunitu nebo zvýšit potřebu dalších služeb, například v oblasti sociální péče,“ popsala obavy některých členů svazu Kocková.
Recept na dostupné bydlení stále není, populace v Praze roste příliš rychle |
Brzdou jsou i problémy se sháněním peněz pro projekty dostupného bydlení, nedostatkem lidí pro zvládání administrativy nebo veřejnými soutěžemi na dodavatele služeb. Některým členům svazu vadí i dlouhodobý závazek, že na převedeném pozemku musí být právě dostupné bydlení.
Poslední podmínka je ale podle ministerstva financí nepřekročitelná. „Vhodných pozemků pro bytovou výstavbu v Česku nezbývá mnoho, a je tedy potřeba je chránit a zachovávat pro výstavbu v krátkodobém či dlouhodobějším horizontu,“ dodal Macura z resortu financí.
Asi čtvrtina jde na bydlení
Strategii dostupného bydlení dlouhodobě řeší ministerstvo pro místní rozvoj. To kromě podpory výstavby nových bytů prosazuje i větší zapojení již stojících domů a bytů do nájemního bydlení tak, aby tyto nemovitosti nezůstávaly dlouhodobě prázdné.
Úřad v rámci zákona o podpoře bydlení vytváří síť poradenských center, která – zjednodušeně řečeno – nájemníkům hledajícím cenově dostupné bydlení a majitelům bytů dávají finanční garanci v případě, že státem nalezený nájemník vybavení bytu poškodí.
Česko potřebuje 25 000 nájemních bytů ročně, konstatoval Summit dostupného bydlení |
Náklady na bydlení tvoří v průměrné české domácnosti 23 procent příjmů, tento ukazatel se ale od roku 2021 zvyšuje. Náklady na bydlení jsou navíc rozdělené nerovnoměrně. Daleko více zatěžují nízkopříjmové občany, seniory nebo samoživitele.
Nízkopříjmoví občané na bydlení vynakládají přes 40 procent svých příjmů a samoživitelé zhruba 38 procent. Vyšší podíl z výplaty musí za bydlení podle zprávy ministerstva pro místní rozvoj utratit lidé v Praze. Vysoké výdaje jsou ale rovněž v méně prosperujících regionech, kde na bydlení pro nízkopříjmové vydělávají nemovitostní „šmejdi“.
Podle developerů je jedním z hlavních faktorů rozevírajících se nůžek mezi cenou bydlení a příjmy obyvatel skutečnost, že se v Česku povoluje stále méně nových bytů. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu bylo od ledna do října loňského roku v tuzemsku vydáno 61,6 tisíce stavebních povolení, o čtyři tisíce méně než v témže období roku 2023. Oproti roku 2010 jich bylo dokonce vydáno o osmnáct tisíc méně.
