Poslední kapkou pro ně nyní bylo nedoplacení mimořádných nákladů na slintavku a kulhavku, která se letos nakonec na české území ze Slovenska nedostala. Ministerstvo je přitom slovně pochválilo a ocenilo za těžkou práci nad rámec běžných povinností, dodalo pak, že jedná s ministerstvem financí o trvalém a plošném navýšení platů veterinárních inspektorů na příští léta.
Náklady Státní veterinární správa (SVS) jenom za slintavku vyčíslila na 23,7 milionu korun. Ministerstvo jí proplatilo 20 milionů korun, zbývající museli veterináři pokrýt ze svého rozpočtu. Dalších více než milion korun zaplatili veterináři Správě státních hmotných rezerv za dezinfekční rohože, které se používaly na čištění vozidel na státních hranicích.
Slintavka a kulhavka straší Česko. Jaké jsou příznaky a komu co hrozí |
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý reagoval, že sami veterináři si u něj řekli jenom o 20 milionů korun. „O zajištění 20 milionů korun byl pan ústřední ředitel informován a s navrženým postupem souhlasil. Součástí této částky bylo i zajištění prostředků na platy,“ sdělil.
Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda o této částce nejdřív rozhodla vláda a on pak musel o tuto částku formálně znovu požádat zpětně.
Veterinářů se zastal i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, SVS podle něj funguje na velmi vysoké profesionální úrovni. Jak zdůraznil, nasazení veterinářů bylo jedním z důvodů, proč se slintavka nakonec na české území nedostala. „Také proto považujeme za nespravedlivé, pokud ministerstvo zemědělství, navzdory svým ujištěním, dosud veterinární správě neproplatilo všechny náklady spojené s mimořádnými opatřeními,“ vysvětlil.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád
Silná veterinární správa podle Pýchy není jenom běžný výdaj státního rozpočtu, ale i pojistka pro celý potravinový řetězec a české zemědělství. „Je v zájmu státu i zemědělců, aby disponovala dostatečným rozpočtem, stabilním personálním zázemím a podmínkami odpovídajícími odpovědnosti, kterou nese,“ dodal předseda.
Chybějí peníze na zaměstnance
SVS by měla příští rok hospodařit skoro s 1,2 miliardy korun. Dlouhodobě řeší podfinancování a úbytek pracovníků, noví se špatně hledají, zejména má-li jít o vystudované odborníky. Podle ředitele SVS došlo v posledních letech k razantnímu omezení pohyblivých složek mzdy, už nyní má úřad problém se zajištěním povinného dozoru na jatkách.
„V řadě okresů například chybějí inspektoři mající na starosti oblast welfare zvířat. Nemalá část těch zbývajících, zhruba 300 lidí, již dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku a generační obměna se příliš nedaří. Tato oblast je přitom pro společnost čím dál důležitějším tématem a počet podnětů na možné týrání zvířat a z toho vyplývajících kauz rok od roku roste,“ dodal.
V současné době není obsazeno 40 služebních míst. Loni v rámci snižování rozpočtu na platy státních zaměstnanců se zredukoval u 53 lidí úvazek, stávající finanční ohodnocení je pak podle Semeráda už dehonestující. Nastupující veterináři mají po škole tabulkový plat 32 180 Kč. „Když si vezmeme, jaké jsou v současné době životní náklady zejména ve velkých městech, nebo tento plat srovnáme s tím, kolik nabízí i mnohem méně kvalifikovaným pracovníkům soukromý sektor, nelze se divit, že je nesmírně těžké absolventy do služby získat,“ dodal.
Medik „léčil“ psa jehlou, drénem i rektální rourkou. Týrání to nebylo, rozhodl soud |
Inspektoři podle něj pracují v terénu za obtížných podmínek a s významným rizikem úrazu, jako je napadení zvířetem nebo kontrolovanou osobou. „Na jatkách vykonávají naši zaměstnanci náročnou činnost na některých pracovištích i ve dvousměnném provozu. Musíme se časově průběžně pružně přizpůsobovat potřebám provozovatelů bez ohledu na víkendy nebo svátky. Tyto skutečnosti nejsou dostatečně zohledňovány při odměňování pracovníků a SVS nemá dostatečné mzdové prostředky pro relevantní ohodnocení pracovníků,“ doplnil.
Pro zajištění všech činností už nyní veterinářům chybí až stovka lidí, kvůli loňskému snížení počtu pracovníků hrozí podle ředitele stávajícím zaměstnancům vyhoření.
Plánované investice do modernizace budov jsou dlouhodobě odkládány, což vede k postupnému zhoršování technického stavu objektů a nárůstu nákladů na údržbu.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád
Veterináři provozují 59 pracovišť napříč republikou, většina nemovitostí je ale ve značně nevyhovujícím stavu. Kvůli omezeným finančním prostředkům jsou podle ředitele opravovány jen nejnutnější věci hlavně při haváriích, jako je zatékání do střech, řešení poruch vodovodů a odpadů, apod. „Plánované investice do modernizace budov jsou dlouhodobě odkládány, což vede k postupnému zhoršování technického stavu objektů a nárůstu nákladů na údržbu,“ doplnil.
Navíc od příštího roku budou muset kontrolovat systémy vytápění podle zákon o hospodaření s energiemi, řešit energetický audit pro vybrané budovy, náklady na nové postupy budou podle Semeráda v řádu milionů korun. „Proto by bylo vhodné navýšit rozpočtovou kapitolu pro správu budov alespoň o 20 až 30 procent oproti současnému stavu,“ vysvětluje. Podle něj se stejně vyplácí jenom zlomek skutečných potřeb, na údržbu desítek budov se letos počítá s pěti miliony korun, i když reálné náklady jsou násobně vyšší. Podle mluvčího ministerstva nebyl rozpočet na příští rok ještě finálně schválený.
