Už v současnosti stojí vejce dle Českého statistického úřad (ČSÚ) 5,5 koruny za kus, meziročně jde o zvýšení 17 procent. Velké množství z nich se prodává ve slevových akcích.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy se budou obchodníci snažit ze všech sil mít v příštím roce neklecová vejce z českých chovů na skladech, obchody by ale v případě nedostatku nejspíš sáhly po jiných vejcích, aby vůbec nějaká nabízet mohly. Už v současnosti prodejci uvádějí, že často dotují základní potraviny – jako jsou máslo nebo mléko – do budoucna by tak mohli dle Prouzy podpořit i prodeje vajec.
Situace u slev je neudržitelná, je potřeba zasáhnout do trhu, říká šéf mlékárny |
Soběstačnost ČR ve vejcích přitom klesne minimálně o 10 procentních bodů. Loni podle dat ČSÚ činila zhruba 83 procent. Kvůli vysokým nákladům na předělání klecových chovů pak zavřou provozy spíš malí a střední chovatelé s produkcí až 400 tisíc vajec ročně, uvdela Dlouhá.
Se zákazem chovu v klecových systémech v ČR se čeká také zvýšení dovozu. Už nyní roste dovoz například z Ukrajiny, kde se podle Dlouhé chovají nosnice v podmínkách, které nejsou v EU možné už od roku 2012. Na základě dat ministerstva zemědělství tvoří vejce z Ukrajiny už více než 30 procent dovozů.
„Celý systém tak připomíná situaci, kdy si doma pečlivě utěsníme okna proti úniku tepla, abychom vzápětí otevřeli dokořán hlavní dveře. Důsledkem je, že čeští chovatelé budou vystavení nekalé konkurenci a budou ve výrazné nevýhodě,“ okomentoval situaci mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Již teď je přitom jasné, že ani technicky nebude možné do konce příštího roku předělat všechny chovy. České technologické firmy nabízející takové služby služby by se daly v tuzemsku podle Dlouhé spočítat na prstech jedné ruky, evropských firem působících v ČR je pak prý zhruba stejně. Plně obsazené zakázkami jsou už do konce roku 2027.
Zákon o odlesňování zdraží potraviny, vyšších cen se už bojí i Němci |
Aby se chovy mohly předělat všechny, jenom minimální náklady by dosáhly zhruba šesti miliard korun. V ČR je 5,8 milionu nosnic, vybudovat jedno ustajovací místo pak stojí mezi 1000 až 1500 Kč. V současnosti už chovatelé podle Dlouhé investovali kolem 3,5 miliardy korun. Zhruba miliardu z této částky pak dali z evropského programu rozvoje venkova.
Prouza pak také zkritizoval český stát, jehož zákonodárci rozhodli, že se na zákaz přejde až v roce 2027, což je časová disproporce proti dobrovolným obchodním závazkům, které byly přijaty ve velké části Evropy. Prezident svazu uvedl, že český stát je znovu „papežštější než papež“, když sáhl po plošném zákazu klecových chovů.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek nicméně namítl, že Prouza předvádí názorový veletoč, protože v době schvalování zákazu patřil k jeho podporovatelům.
Vybíjení ve velkém
V EU se jenom v listopadu utratily tři procenta drůbeže kvůli ptačí chřipce, nákazová situace se podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda nelepší. Z hlediska počtu ohnisek je letošní rok nejhorší od roku 2016, je jich čtyřikrát více než loni.
Prouza připomíná, že se evropská produkce potravin snaží kopírovat spotřebu, aby se nespotřebované jídlo nemuselo vyhazovat. Tříprocentní výpadek je tak podle něj znatelný a cenu vajec žene nahoru. Klecová vejce podle něj budou v příštím roce ještě k dispozici ve vietnamských obchodech, které se k dobrovolným závazkům nepřidaly. Ze států, odkud ČR vejce většinou dováží, zákazy klecových systémů nejsou. Platí však v Německo, Rakousku a v severských zemích.
