Novelu nyní zaslalo se zhruba tříměsíčním zpožděním do meziresortního připomínkového řízení. Podle Asociace školního stravování změnou dojde ke zdražení obědů, to ale hlavní koordinátorka změn Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odmítá.
Na co by se tedy měli rodiče od příštího školního roku připravit? Děti budou dostávat více celozrnných obilovin. Masa bude zařazeno méně, měly by se ale zvětšit porce. Nově se bude hodnotit čistá hmotnost surovin, nikoliv například masa i s kostí, jak tomu bylo doposud.
Rodiče si připlatí. Anebo ne?
Ovoce a zelenina bude součástí každého jídla, o zhruba lžíci týdně se navýší množství luštěnin, dodává ministerstvo v důvodové zprávě. Červené maso bude moci být na jídelníčku jednou týdně, ke každému jídlu se budou nabízet nápoje bez volných cukrů.
Podle Asociace společného stravování (ASPOS), která kromě jídelen zastupuje i dodavatele softwaru do školních jídelen, jsou změny přes loňské pilotní zkoušky ve 26 jídelnách nedostatečně otestované.
„Jídelny, které jsou pochopitelně středobodem celého školního stravovacího systému, nebyly včas zapojeny do diskuse o změnách, takže praktické aspekty implementace nových pravidel si asi mají domyslet samy,“ říká za ASPOS Adam Kilberger.
Je ryba maso? tápaly některé školní jídelny. První už testují nové stravování |
Podle odhadů asociace vzrostou náklady v prvním roce o zhruba 2,7 miliardy korun, z toho pro rodiče půjde o 2,4 miliardy korun, tedy dvacetiprocentní zdražení stravného. Podle Košťálové ale k ničemu takovému nedojde, asociace si podle ní čísla „vycucala z prstu“.
Dokument však kritizuje i třeba Potravinářská komora ČR. „Je patrná neznalost technologií při zpracování a především kvality potravinářských výrobků dostupných na trhu,“ říká její mluvčí Marek Zemánek. Také se diví, jak je možné, že se do meziresortního řízení dostala změna až v únoru, když má začít platit od září.
Možná vše skončí pod stolem
Ministerstvo školství, které přepis nyní předložilo, v něm proti znění, které mu předal Košťálové tým v půlce října, udělalo pouze drobné úpravy. Původně se počítalo s tím, že do další části legislativního procesu ho pustí v půlce listopadu, nakonec k tomu došlo až nyní. To by samo o sobě problém nebyl, kdyby se změny neměly spouštět už od září a kdyby na podzim nebyly sněmovní volby.
„S platností se stále počítá k září 2025, přičemž bylo potřeba získat zpětnou vazbu k návrhu spotřebního koše na seminářích, které pořádal po celé republice pro zástupce škol a školních jídelen SZÚ. Také pak bylo potřeba najít shodu na návrhu textu, který umožní strávníkům za určitých podmínek konzumovat stravu, která není připravena (uvařena) ve školní jídelně,“ zdůvodnilo zpoždění ministerstvo školství.
Každé šesté dítě je ve škole bez oběda. Přibývá rodičů, kteří nemají na zaplacení |
Poté, co bude známé finální znění vyhlášky, se navíc ještě bude připravovat metodika pro školní jídelny. Je tak skoro jisté, že se v rámci připomínek ozvou hlasy, aby se účinnost předpisu posunula, třeba o půl roku. V té době ale již bude po sněmovních volbách a je otázkou, zda bude nová vládní garnitura změnám nakloněná, nebo jestli je nestopne.
Ostatně stínová ministryně zemědělství Margita Balaštíková (ANO) už svolává na půlku března seminář, ve kterém se očekává hlavně kritika připravovaných změn. „Zase se nebavili s odborníky, zase neřešili, jestli je to realizovatelné – hlavně tedy jestli to budou děti jíst,“ řekla MF DNES Balaštíková.
Děti nejsou podle Balaštíkové tlusté kvůli tomu, že by se stravovaly ve školních jídelnách, ale spíš kvůli tomu, že jim rodiče nevaří a případně se stravují ve fastfoodech. Podle ní by tak změnami spíš odpadlo to, že dítě sní jedno normální teplé jídlo denně, protože by nakonec skončilo v koši. Je tak možné, že jídla v koších víc nebude, ale veškerá několikaletá práce Košťálové skončí po volbách tzv. pod stolem.
