Data z průzkumu jsou z loňského listopadu, odpovídalo v něm více než 390 zástupců jídelen.
Podle platné legislativy by měla být vyhláška schválená předchozí vládou povinná pro všechny od letošního září. Současný premiér Andrej Babiš už před volbami slíbil její přepracování nebo zrušení, nyní chce o konkrétních krocích hovořit s ministry školství Robertem Plagou a zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
Quinoa a bezmasé dny. Školy se na poslední chvíli dozvěděly, jak od září vařit |
Zvýšení potravinového odpadu odpovídá dřívějším slovům kritiků vyhlášky, která přinesla největší změny do stravovacích návyků dětí za posledních 30 let. Podle nich děti potraviny jako je quinoa nebo větší množství cereálních těstovin odmítnou jíst. Naopak se podle nového jídelníčku snížilo množství jídel s bramborami a masem. U šesti procent jídelen klesl podle IPSOS počet strávníků výrazně, u 0,3 procenta pak vzrostl. Při přepočtu na počet škol v ČR by tak ubylo strávníků u 1 900 škol.
Sto dětí se odhlásí
Podle vedoucí školní jídelny z pražských Stodůlek Gabriely Brandtové jsou v některých případech odlivy strávníků výrazné. Do „jejího“ zařízení chodí na 700 strávníků, zdůrazňuje pak, že se zapojovala do projektu Zdravá školní jídelna, nepoužívá žádná dochucovadla, konzervanty, bylinky se pěstují na škole, atp.
„Ale když jsme zkusili implementovat nový spotřební koš, kam budeme muset zařazovat luštěninové obědy, tak se mi 100 dětí odhlásí z obědů a dalších 80 jich pak nepřijde,“ popisuje. Mnoho dětí, které nakonec přijdou, si podle ní pak ale dá jenom polévku a jídlo ze salátového baru, hlavní pokrm se vyhodí. „Děti pak zůstávají v družině, nebo si jdou koupit něco po okolí,“ dodala s odkazem na rychlá občerstvení typu kebab.
Průzkum dále zjistil, že u 54 procent školních jídelen došlo ke zvýšení administrativní zátěže, pro stejný poměr škol je v současnosti složité zajistit suroviny, větší polovina škol má pak přetížené zaměstnance v jídelnách. Zhruba třetina škol považuje své finanční limity pro nákup surovin podle nové vyhlášky za nedostatečné. Podle předsedkyně ASPOS Renáty Černé je mnohdy vedoucí školní jídelny jenom na pětinový úvazek, ve zbytku pracovní doby vydává obědy jako ostatní pracovnice jídelny. V tu chvíli nemá prostor na větší papírování.
Na problém s větším množství odpadů upozorňoval ASPOS dlouhodobě. Podle Černé až nyní poslal Státní zdravotní ústav (SZÚ), který na vyhlášce od začátku pracoval, dotazy ohledně vyhazování jídel.
Zrušit, nebo přepracovat
Jak se bude situace nadále vyvíjet, není ještě úplně jasné. Nová vláda má čas do konce prázdnin, aby případně vyhlášku změnila. Aby se ale jídelny na případné další změny řádně připravily, musela by se legislativa změnit o dost dříve. Premiér po jednání vlády v tomto týdnu už o problému hovořil. Chce se sejít s vládními kolegy a debatovat, jestli novou vyhlášku zruší nebo „jenom“ opraví. „Některé školy to mají velice dobře, ale ne každá je schopná tu vyhlášku realizovat,“ uvedl premiér. Dodal, že hlavním cílem je, aby dětem chutnalo, sportovaly a měly se dobře.
Jednání potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. „Všichni se shodli, že další postup musí vycházet z věcných argumentů a reálných zkušeností z praxe. Bude proto svolán kulatý stůl, k němuž budou přizváni jak autoři vyhlášky a zdravotničtí odborníci, tak i zástupci školních jídelen, aby bylo možné objektivně posoudit její důsledky a praktickou proveditelnost. Cílem není vyhlášku rušit, ale zajistit, aby byla odborně správná, funkční v praxi a dlouhodobě udržitelná,“ uvedla za úřad Jana Dobrá.
Černá, která zároveň vede jídelnu v Dobřanech tvrdí, že největším problémem je předepsaný jídelníček. Podle něj, pokud není výběrové menu, musí mít jídelna dva dny v týdnu bezmasé, jeden den nabízí bílé maso, jednou si pak může vybrat mezi bílým a červeným masem a jeden den bude rybí pokrm nebo bílé maso.
Neříkejte tomu kultivované maso, vyčetl předák řezníků výrobcům tkáňových kultur |
Pokud je na výběr více jídel, vždy je povinné mít jedno jídlo bezmasé. Nejvíc tato povinnost podle ní padá na mateřské školy, které prakticky nikdy výběr z více obědů nemají. Kvůli předepsaným typům pokrmů má Černá problém, aby se jídla neopakovala a nabídka byla pestrá. Těžké je podle ní i hlídání povinného množství biopotravin.
Dětské menu bez lží
Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka se jasně ukazuje, že nový systém je příliš rigidní a ignoruje preference strávníků. „Zkušenosti z praxe i z našeho okolí dokládají, že děti takové jídlo buď rovnou odhlásí, nebo jej nejedí. Špagety s čočkou budiž toho smutným důkazem,“ sdělil. Změna by podle něj měla být systémová, nová koncepce by měla vznikat i na základě dialogu s lidmi z praxe.
Černá si přeje, aby v metodikách nebylo ukrývání „zdravých“ částí pokrmů mezi „nezdravé“, tedy například nastavovat svíčkovou čočkou. Děti se podle ní mají učit jíst zdravě vědomě a bez „lží“. Někteří odborníci ale za biopotravinách, kterých by mělo být dvě procenta v rámci menu, stojí.
„Naším cílem v rámci pracovní skupiny je, aby se lokální a také konvenční i ekologické potraviny (tzv. BIO potraviny) a produkty z lokálních zdrojů staly pevnou součástí jídelníčku, což v dlouhodobém horizontu posílí nejen zdraví společnosti, ale i stabilitu naší krajiny a potravinovou bezpečnost,“ uvedl Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
