Možnost inovovat svůj jídelníček však budou mít, pokud budou chtít. Ministerstvo školství už ukončilo připomínkové řízení k vyhlášce, kterou má MF DNES k dispozici.
Podle ministerstva školství je náběh změn odložen i kvůli tomu, že se jednalo o jednu z nejčastějších připomínek. „Školní jídelny dostanou díky posunu možnost se důsledně připravit na nový spotřební koš - zkoušením nových receptur, správnou implementaci spotřebního koše, vzděláváním zaměstnanců školních jídelen apod. MŠMT má informaci, že některé školní jídelny jsou už připravené vařit podle nového spotřebního koše od následujícího školního roku. Zatím ale půjde o menší podíl,“ sdělila MF DNES mluvčí úřadu Veronika Lucká Loosová.
Problémem je, že se může velmi lehce stát, že vůbec k žádným povinným změnám nakonec nedojde, protože opozice už deklarovala, že po podzimních volbách, pokud se dostane do ministerských křesel, novinky zase zvrátí.
Nosit vlastní obědy do jídelny? Absolutní nesmysl, znělo za klepotu vařeček |
„Školní jídelny si budou moci vybrat, zda budou podle nové vyhlášky vařit již od září 2025 nebo až od září 2026. Lze očekávat, že většina školních jídelen bude co nejdéle vařit podle staré vyhlášky,“ říká za Asociaci společného stravování (ASPOS) Adam Kilberger. Organizace odsunutí vítá, podle Kilbergera se tak potvrzuje, že vyhláška nebyla dostatečně prodiskutovaná například i s většími počty zástupců samotných školních jídelen. „Implementaci od letošního školního roku zkrátka nebylo možné stihnout,“ dodal.
Měkčí pravidla
Stát nakonec ukročil z povinnosti zavádění biopotravin. Pokud se škola k novým podmínkám vaření jídel přihlásí, bude muset v případě, že má více než 180 strávníků, zavést dvě procenta biopotravin, od roku 2028 pak pět procent. Bude také muset nabízet 10 procent hrubé hmotnosti pokrmů v sezonním ovoci, zelenině nebo bramborách, kam se nebudou započítávat mražené a sterilované výrobky. Původně se počítalo s povinností pro všechny školy.
Prošlé suroviny či špatná údržba. Každá sedmá školní jídelna v Praze loni chybovala |
Zmírnila se také finální pravidla pro menu. Pokud nemají školáci na výběr, budou kuchařky vařit jeden den bílé maso, jeden den budou mít na výběr mezi bílým a červeným, jeden den bude povinná ryba, která ale může být znovu nahrazená bílým masem a dva dny mají být vegetariánské. „V případě možnosti výběru z více hlavních chodů je vždy možnost zvolit bezmasý pokrm. Minimálně 1x za 2 týdny je nabídnut rybí pokrm. Červené maso je možné nabízet v rámci každého výběru maximálně 1x týdně,“ dodává vyhláška.
Omezí se cukry
Bude zakázané nabízet ve školním stravování nealko nápoje bez obsahu mléka s volnými cukry, ochucená mléka se budou moci dávat k obědu maximálně jednou za měsíc, dvakrát za měsíc na přesnídávku a svačinu a maximálně čtyřikrát měsíčně při celodenním stravování. Vždy ale bude muset být na výběr i nápoj bez mléka a bez volných cukrů.
Cukry budou omezené i v rámci obědů, sladký pokrm jako hlavní jídlo bude moci být naservírovaný jednou za 14 dní bez ohledu na jeho zařazení v konkrétním výběru. Dezert se bude moci podávat k obědu či k večeři jednou měsíčně. Zakazuje se používání dehydratovaných výrobků, jako jsou polévky nebo bujony, ochucovadel, stolních sladidel nebo koření a směsí s přidanou solí.
Stát 320 připomínek vypořádal za několik měsíců, kritici normy si ale stěžují, že ty nejdůležitější prostě neakceptoval. „K návrhu se sešel bezprecedentně vysoký počet připomínek, což samo o sobě ukazuje, že materiál nebyl řádně prodiskutován a v praxi určitě narazíme na řadu problémů. Samotné vypořádání navíc proběhlo nestandardně – autoři vyhlášky neumožnili ústní diskusi s těmi, kdo připomínky podali, a vše se řešilo pouze písemně,“ sdělil MF DNES mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Celý materiál se podle něj nyní stal velmi nepřehledným. „Není tak výjimkou, že i když autoři připomínku uznali, text se objevil v jiné části vyhlášky jako nově vložený bod. Domníváme se, že v této podobě bude aplikace vyhlášky v praxi velmi problematická,“ dodal.
Mléko už nebude na školách po celý rok, dodávky se zkrátí o dva měsíce |
Podle Kilbergera pak stále platí striktní zákazy, které nereflektují provozní realitu. „Body vyhlášky, které výrazně zvyšují administrativu a celkový objem práce pro personál školních jídelen, nebyly změněny vůbec,“ uzavřel.
Vyhlášku už dříve kritizovala například poslankyně Margita Balaštíková (ANO), která jí vytýká, že pokud se stravování ve školách radikálněji změní, školáci prostě jídla jíst nebudou a radši je vyhodí do koše.
