Čeští pekaři jsou stále na chvostu vyplácených peněz, mají nejnižší mzdy v rámci potravinářského sektoru, jsou dokonce hůře placení než zemědělci. I přes zvyšování peněz na mzdy bude nutné buď masivně investovat do nových technologií, nebo právě do mezd, bez toho nebudou moci pekárny fungovat.
Podle statistik stál v srpnu roku 2021 kilogram chleba 17,4 Kč, v prosinci následujícího roku zdražil na necelých 25 korun a na této úrovni se udržel až do dneška. Podobná situace je pak u tukových rohlíků, kdy jejich kilogram stál ještě v roce 2021 necelých 30 korun, v prosinci o rok později pak 42,99 Kč a letos v létě 42,7 Kč.
Čtvrté nejlevnější v EU
Trh podle výkonného ředitele svazu Bohumila Hlavatého zvládl absorbovat nárůst cen po zdražení energií a po vypuknutí války na Ukrajině, náklady ale většinově rostou stále. Výjimkou můžou být prakticky jenom ceny energií, které v roce 2022 vyskočily až na 60 procent nákladů, kdežto nyní činí ve výsledné ceně pečiva podíl mezi pěti až 15 procenty, podle velikosti i zainvestovanosti pekárny.
Bez mladých vyhyneme, stěžují si pekaři. Chtějí zabodovat chlebovým someliérem |
Podle svazu je nyní české pečivo stále čtvrté nejlevnější v EU, mimo ČR si ho koupí zákazníci levněji pouze v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Je zde ale jedno specifikum, v Česku se prodávají extrémně levné rohlíky, které nemají v ostatních státech takovou tradici, čímž se tlačí průměrné ceny dolů. Při odpočtu této kategorie se ceny dalšího například řemeslného pečiva už blíží rakouským nebo německým.
Největším problémem jsou podle Hlavatého mzdy. Za poslední čtyři roky přidaly pekárny zaměstnanců v průměru 59 procent, ani to ale nestačí. Z učňovských oborů vychází každoročně kolem 150 absolventů, v pekárnách jich následně pracuje 50. Ale podnikatelé by jich potřebovali až tisíc každý rok. „Máme obrovský problém sehnat slušné zaměstnance do pekáren. Práce není jednoduchá, je těžká. Je to práce na směny, děláte o víkendech, v noci, za silně podprůměrnou mzdu,“ říká ředitel.
Stojíme před výzvou, která bude rozhodující pro budoucnost českého pekařství. Bez kvalifikovaných lidí a moderních technologií mnoho tradičních pekáren jednoduše nepřežije.
Výkonný ředitel pekařského svazu Bohumil Hlavatý
Letos ve druhém čtvrtletí tak pekaři brali v průměru 35,6 tisíce korun, což bylo 72,1 procenta národního průměru. Nad nimi byli s 35,8 tisíc korun i zemědělci, průměr v potravinářství pak činil 40,8 tisíce korun. „Stojíme před výzvou, která bude rozhodující pro budoucnost českého pekařství. Bez kvalifikovaných lidí a moderních technologií mnoho tradičních pekáren jednoduše nepřežije. Musíme podporovat učňovské školství, zlepšovat image našeho oboru a zároveň pomáhat pekárnám s investicemi do úsporných technologií,“ dodal ředitel.
Když lidé nadávají
Na investice by se pak v následujících letech možná i dalo vydělat, v posledních letech stoupla ziskovost oboru. Zatímco průměr let 2010 až 2022 byl 0,46 procenta ziskovost, v roce 2022 stoupla ziskovost na 2,52 procenta a o rok později již šlo o 6,18 procenta, což je vysoko nad průměrem ziskovosti potravinářských oborů.
Loňská čísla pak podle Hlavatého nejspíš ukážou další nárůst až na 7,5 procenta, letos pak zisk firem nejspíš klesne. Ředitel si postěžoval, že zatímco zisk u lídrů průmyslu jako je Škoda Auto hodnotí veřejnost pozitivně, u zisku pekařů naopak lidé nadávají, že se zdražuje chléb. Navíc podle něj při zdražení o procento zaplatí průměrná rodina měsíčně více za pečivo 12 korun.
Jak udržet chleba čerstvý, aby neskončil v koši. Rady pekařského someliéra |
Ačkoliv Český statistický úřad uvádí mírný nárůst spotřeby pečiva v předloňském roce na 54,1 kilogramu na osobu, podle pekařů se spotřeba spíš snižuje, lidé si podle nich kupují dražší a kvalitnější druhy, méně pak s potravinami plýtvají. I když se zdálo, že se sníží spotřeba chleba, nakonec příliš podle Hlavatého neklesla. „Zdálo se, že mladá generace chléb už nemusela, ale poslední rok a půl se to zase láme,“ uzavřel s tím, že nové typy více prokvašených chlebů jsou i pro mladé v současné době dostatečně sexy.
Do budoucna se dá očekávat, že se mírně zpřísní legislativa ohledně označování pekařského zboží, například u vícezrnného pečiva nyní musí být příměs alespoň pěti procent jiných obilovin kromě pšenice a žita, případně dalších luštěnin nebo olejnin. V současnosti se ale žádná konkrétní úprava nechystá.
