„Regulátor mluví o kultivovaném mase, ač moc dobře ví, že evropský soud udělal nějaké rozhodnutí na francouzskou vyhlášku a bylo tam jednoznačně řešeno, co je to maso. Není možné říkat, že maso je všechno,“ řekl Slanec. Název maso je podle něj klíčová marketingová záležitost, která prodává, používat tento název pro rostlinné výrobky či pro výrobky z tkáňových kultur je podle něj nefér.
Odborníci na tkáňové kultury předtím hovořili o problematice značení „masa“, které pěstují. Podle Rostislava Brzobohatého z brněnského Mewery by se mohli evropští zákazníci potkat s masem pěstovaným v kultivátorech už v příštím roce, pokud by se nedostalo na trh v EU, tak alespoň ve Velké Británii.
Austrálie povolila maso z laboratoře. Na menu bude foie gras i jedlá svíčka |
Podle Romana Kříže z Bene Meat pak není „umělé“ maso nepřítelem masného průmyslu, ale možnost, jak oslovit spotřebitele, kteří z různých důvodů maso nejí. „Ale ještě to nikdo neumí a i kdyby to někdo uměl, tak investice jsou tak obrovské, že (větší spotřeba) to nehrozí za mého života,“ řekl. Podle něj ale bude v budoucnosti umělé maso na vzestupu už díky tomu, že se nahradí neefektivní prase, které musí „topit, chodit, mít imunitu“, za efektivnější nárůst svalů a tuku.
Slanec zdůraznil, že masný průmysl není zpátečnický, ale že prochází i bez kultivovaných potravin rychlou proměnou. „Prase přes 30 až 40 lety rostlo 180 dnů,“ řekl s tím, že nyní se vepři někdy poráží už dříve, než se dožijí 120 dní.
Ve svém vystoupení pak narážel na rozhodnutí soudu, který rozhodl, že jednotlivé členské státy si mohou určit zákonem jasné vymezení například „veganských steaků“, pokud si je nadefinují. Nemohou ale plošně tyto názvy rušit. Podle Slance se ale soud zároveň odkázal na evropské právo a definice, které například definuje „maso jako poživatelné díly zvířat včetně krve.“
Trh s potravinami je pokřivený, pro zemědělce zajistím miliardy, říká šéfka výboru Oborná |
Spor o označování masných produktů v ČR zuří již delší dobu. Ještě loni v létě ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uváděl, že chce tradičně masné názvy chránit, nakonec se ale letos v lednu do finální verze regulace nedostala. Například mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková tehdy sdělila, že ministr podlehl tlaku a svým rozhodnutím upřednostnil zájmy výrobců těchto rostlinných alternativ, což Výborný odmítl.
Aktuálně se pak změna ocitla na jednání v Evropském parlamentu. V říjnu europoslanci podpořili zákaz používání názvů jako je řízek nebo burger pro výrobky, které nejsou z masa.
