Pak plánuje skrze něj dovážet na tento trh tři druhy knedlíků připravených pro tamní chuťové pohárky, tedy bramborové koule, karlovarské koule a měšťanské houskové knedlíky, které jsou laděné jako příloha k pečeni.
Prodeje zboží v Německu by měly začít do dvou let, firma je ale podle něj připravená jak prostory, tak strojovou výbavou na rozšíření. Nemá ani problém s hledáním kuchařského personálu. „Máme rezervu zájemců o práci,“ vysvětluje Zikmunda.
Nikdy bych do knedlíku nedal éčka, říká kuchař, který jich ovládá více než sto |
Skrze Rohlík.cz již společnost prodává většinu své produkce, v covidových letech šlo dokonce o více než 70 procent výrobků. Zbytek prodává většinou skrze catering nebo do restaurací. „V covidových letech šly dodávky pro restaurace k nule,“ vysvětluje společnost. Aktuálně má v nabídce online supermarketu přes 20 výrobků, za léta od svého vzniku ale vyzkoušela produkci zhruba 250 typů knedlíků.
Dobré a už i zdravé
Podle Zikmundy byly ještě před desetiletím považovány knedlíky za něco nemoderního, nezdravého a nepříliš dobrého, za čímž stála kvalita zboží nabízená v maloobchodní síti, ale často i v restauračních podnicích. „My jsme začali s tím, že budeme dělat knedlíky stejně dobré nebo lepší než domácí, což ze začátku naráželo na velikou skepsi,“ uvedl. Podle něj se částečně přerušilo mezigenerační učení základních receptur, kdy se znalost přípravy dědila v rodinách z matky na dceru.
Nejvíce se podle šéfkuchaře firmy Petra Kosinera prodávají klasické přílohové knedlíky – tedy bramborové a houskové. Díky kuchařskému umění zaměstnanců firmy si ale lidé mohli pochutnat i na historické kuchyni nebo na jídlech, která jsou už blíže dnešní definici zdravé výživy. Firma tak vyráběla svatební mandlové knedlíky, perníkové šachovnicové knedlíky, ale také dýňové nočky s chilli papričkami, květákové šušle, brokolicové špalíčky nebo rýžové knedlíčky se zeleninou. Výjimkou pak nejsou ani recepty z luštěnin, například z červené čočky.
Mezi nejdivočejší recepty zařazuje Zikmunda inspiraci středomořskou kuchyní, kdy se do výroby pro obarvení používal sépiový inkoust. Tyto receptury jsou podle něj zajímavé, ale komerční potenciál příliš nemají. Kosiner si pak vyzkoušel obrácené pokrmy, například svíčkovou se slaninou v houskovém knedlíku, kdy se maso se slaninou uzavře v kynutém těstě.
Sezonní nabídka jen v sezoně
Kladem výrobků je podle Zikmundy čerstvě umletá mouka. „Ta k nám jde přímo z mlýna a my ji spotřebujeme do dvou dnů od umletí,“ vysvětluje. Smlouvu tak má firma přímo s mlynáři, tuto kvalitu běžný spotřebitel, snad kromě některých případů na farmářských trzích, nezvládne sehnat. V maloobchodě je mouka konzervovaná, aby vydržela na pultech i dva roky, což je podle něj už obrovský rozdíl ve výsledné kvalitě.
Firma si také peče vlastní pečivo do houskových knedlíků a do ovocných knedlíků používá kusové ovoce, nikoliv marmelády. Důležitým aspektem je také sezonní nabídka doopravdy v sezoně, což platí zejména o jahodových knedlících. „Používáme jahody z Kunratic a jahodové knedlíky nabízíme pouze šest týdnů v roce,“ sdělil.
Firma zkoušela i prodej skrze farmářské trhy, který ale příliš nefungoval kvůli přerušování teplotního řetězce. „Když si paní strčí knedlíky s uzeným masem v 35stupňovém vedru do tašky a má je tam poté dvě hodiny, tak není možné garantovat rozumnou kvalitu,“ uzavřel.
