Bodů, na kterých by se hlavní protagonisté, tedy ANO a SPD, nemuseli shodnout, je více. Například předseda SPD Tomio Okamura hovořil i o možnosti snížení DPH na potraviny, což se ale dlouhodobě nelíbí ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Podle ní by si tak peníze navíc nechaly pouze obchody. To ale zase popírají obchodníci.
Jak zlevnit potraviny? Ministr chystá plán: zřídí ombudsmana a monitor cen |
„Proběhla nějaká debata, ke které se ještě vrátíme – v této chvíli to není nic, co bychom měli sdělovat veřejnosti,“ odpověděl novinářům Babiš. O snížení DPH na potraviny hovořili zástupci SPD již před volbami. Do programového prohlášení vlády se ale tento krok, na rozdíl od snížení DPH na prodej nealkoholických nápojů ve stravovacích zařízeních na 12 procent ze současných 21 procent, nakonec nedostal. „U nás máme DPH na potraviny přes deset procent, v okolních zemích je to pět,“ řekl Okamura.
Více dat, nebo dohled?
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza za zmínění snížení DPH Okamurovi poděkoval. „Rozumíme napjaté situaci veřejných financí, ale u minulého snížení DPH na potraviny z 15 na 12 procent obchody prokázaly, že sníženou sazbu DPH vždy plně promítnou do cen. Diskuse o DPH by proto rozhodně měla být součástí širší debaty o cenách potravin, protože český stát na potravinách vydělává výrazně více, než je obvyklé v okolních zemích,“ sdělil.
Materiál z dílny ministerstva zemědělství, který má obsahovat několik desítek opatření, ještě není veřejný. Má jít o jednotlivé nástroje a cesty, mezi nimiž si musí vládní koalice vybrat.
Podle Okamury se má zřídit post potravinového nebo cenového ombudsmana, který má být z ministerstva zemědělství. Mezi odbornou veřejností se již delší dobu hovoří o tom, že by mělo jít o vrchního ředitele na ministerstvu Jindřicha Fialku, který je ale ve vedoucích pozicích na ministerstvu již mnoho let. Ministerstvo ale nechce před schválením plánu nic komentovat.
Slevy ztratily význam a zákazníci nemají povědomí o ceně, říká šéfka potravinářů |
Navrhovaný ombudsman byl měl mimo jiné porovnávat ceny u jednotlivých produktů nejenom mezi českými supermarkety, ale i těmi v zahraničí, zaměřit by se měl na marže obchodníků. Podle agrárního analytika Petra Havla jsou ale podobné kroky bez šance na dopad ceny potravin v řetězcích. Se správnou interpretací můžou podle něj mít spotřebitelé více informací, to je ale tak všechno. Na druhou stranu přiznal vládě, že krok k omezení růstu cen potravin už udělala tím, že převedla poplatek za obnovitelné zdroje energie na stát. Náklady na ně jsou letos 17 miliard korun.
Pokud by ale měl ombudsman získávat interní data z řetězců místo už současných publikovaných údajů, neměl by jím být podle kritiků návrhu zástupce z ministerstva. Preferují, aby se data dostávala k odborníkovi z některé nezávislejší instituce, jako je třeba Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Řetězce a potravináři se stále dohadují, kdo za ceny potravin více může a zda by se neměla objevit i regulace „vnesením řádu“ do systému slev.
„V současnosti se přes 60 procent zboží prodá v akcích a některé položky jsou mimo ně prakticky neprodejné. Je třeba otevřeně přiznat, že v českém prostředí akční cena často představuje cenu běžnou, zatímco ceny regálové jsou mnohdy uměle nadsazené,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Podle něj neposkytuje Český statistický úřad dostatek informací, například ohledně nákladových cen dováženého zboží.
„Samotná data také naznačují, že zatímco podíl zemědělců na konečné ceně klesá téměř setrvale, podíl potravinářů se ocitá pod obrovským tlakem a v mnoha sektorech rovněž stagnuje, nebo dokonce mírně klesá. I Evropská unie ve svých zprávách varuje, že pod tlakem jsou oba výrobní články a největší část přidané hodnoty se přesunula na konec řetězce, tedy k maloobchodu,“ dodal.
Právě akční nabídky a svoboda obchodníků nabízet některé potraviny se ztrátou představují klíčový nástroj konkurence a umožňují domácnostem nakupovat běžné zboží výrazně levněji.
Tomáš ProuzaPrezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
Podle Prouzy se má naopak hledat cesta, aby bylo více menších konkurenceschopných dodavatelů, kteří by tlačili ceny dolů. Regulace slev je podle něj nesmyslná. „Právě akční nabídky a svoboda obchodníků nabízet některé potraviny se ztrátou představují klíčový nástroj konkurence a umožňují domácnostem nakupovat běžné zboží výrazně levněji. Pokud by byly tyto mechanismy administrativně omezeny, obchodníci by přišli o možnost pružně reagovat na konkurenční tlak a zákazníci by ztratili možnost nakupovat za výhodné ceny,“ říká s tím, že by významně zdražily hlavně základní potraviny.
