Česká pošta nechala známku vytisknout v nákladu pěti milionů kusů. Původní známka vyšla ve startovacím nákladu deseti milionů kusů a později byly další tři miliony známek dotištěny.
Podle dřívějšího vyjádření mluvčího pošty Matyáše Vitíka je drtivá většina známek z původní emise rozprodaná, určité zásoby cenin mají jednotlivé pošty podle jejich potřeby.
Poštovní tiskárna cenin známku od půlky března tiskla podle rytiny Miloše Ondráčka. Na známce jsou národní barvy, tedy červená, modrá a bílá, a je na ní vyznačený rok 2018. Pošta pro její výrobu využila rotační ocelotisk kombinovaný s hlubotiskem, což je nejkvalitnější, ale zároveň nejnáročnější technika.
Známka je tak zabezpečená proti případnému padělání. Není ale samolepicí. Technika rotačního ocelotisku totiž neumožňuje tisknout na samolepicí papír. „Byť bychom mohli nechat prezidentskou známku vytisknout na samolepicí papír ofsetem, chtěli jsme zachovat tradici, když již od doby prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byly známky tisknuty tímto způsobem,“ vysvětlil Vitík.
Česká republika je jednou z mála zemí, která na poštovních známkách zobrazuje své žijící prezidenty. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Masaryka. Známek s předchozím prezidentem Václavem Klausem pošta vydala 94 milionů, s Václavem Havlem 260 milionů.
Při odchodu prezidentů z funkce pošta neprodané známky stahuje, dál ale platí. Prezident Zeman zahájil letos v březnu druhý pětiletý mandát ve své funkci, v lednových prezidentských volbách porazil Jiřího Drahoše.
Poštovní tiskárna cenin za loňský rok vyrobila a zákazníkům dodala více než 88 milionů poštovních známek v nominální hodnotě za více než 1,5 miliardy korun. Tržby jí klesly o 11,5 procenta na téměř 40 milionů korun. Největší podíl na tržbách má prodej známek, který loni klesl na 33,8 milionu korun z předchozích 38,6 milionu korun. Pokles tržeb společnost ve výroční zprávě zdůvodnila pokračujícím poklesem poptávky po poštovních známkách, což souvisí s poklesem počtu listovních zásilek.
Tiskárna loni skončila ve ztrátě 2,9 milionu korun, a to i přes úspory v provozních nákladech. Firma se podle informací ve výroční zprávě dostala na hranu možností další redukce výrobních kapacit a s ní související redukce nákladů. Kvůli vývoji na pracovním trhu musela také zvýšit mzdy. V dělnických profesích mzdy stouply o dvě až 15 procent, což se týkalo zejména zaměstnanců s nejnižším příjmem, který byl pod 15 000 korun hrubého.
