Porscheho jméno je dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry. Ta vyrábí luxusní sportovní vozy Porsche.
Tank jménem Ferdinand
Kvůli svému nejslavnějšímu výtvoru, lidovému vozu, však Porsche spolupracoval s nacisty, což ho po válce přivedlo do vězení. Konstruktér se za války věnoval i vývoji tanků a další obrněné techniky, jednomu stíhači tanků se na jeho počest říkalo Ferdinand.
Pro Porscheho nebyla vojenská výroba nic nového, věnoval se jí už na počátku století; až do roku 1918 ve firmě Austro-Daimler pracoval i pro rakousko-uherskou armádu.
ROZSÁHLÉ FOTOREPORTÁŽE Působení Ferdinanda Porscheho v nacistickém Německu má dodnes trpkou příchuť. Stál v čele firmy Volkswagenwerk, založené původně pro výrobu Brouka. K té pod jeho vedením nedošlo, za války přešla na vojenskou výrobu.
V továrně i konstrukční kanceláři tehdy nedobrovolně pracovalo na 20 tisíc lidí – nuceně nasazených z východní Evropy, sovětských válečných zajatců i Židů.
Práce na lidovém voze pro Německo mohla být úspěšným vyvrcholením Porscheho dlouholeté kariéry.
Porscheho večerní studium
Syn klempíře měl sice původně pokračovat v otcově řemesle, od dětství ho však bavila elektřina a otec ho nakonec poslal do Liberce na průmyslovku. V osmnácti letech odešel Porsche na zkušenou do Vídně, hlavního města mocnářství, kde nakonec působil dalších 30 let.
Pracoval tam nejprve pět let pro elektrofirmu Bela Egger. A po večerech načerno docházel na přednášky na vídeňskou Techniku. To bylo jediné formální vzdělání, kterého se mu kdy dostalo.
Poprvé se Porsche proslavil v roce 1900 na světové výstavě v Paříži, když začal pracovat jako konstruktér u automobilovéfirmy Jacob Lohner. V Paříží představil elektromobil Porsche-Lohner s revolučním řešením pohonu: každé kolo mělo vlastní elektromotor.
V roce 1906 nastoupil jako technický ředitel do společnosti Austro-Daimler. Tam konstruoval letecké motory i automobily.
Brouk vznikal ve Stuttgartu
Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska získal Porsche československé občanství (měl ho do roku 1935), působil však nadále v Rakousku a hlavně v Německu.Pět let byl ve vedení společnosti Daimler Benz, kde zkonstruoval například závodní Mercedes SSK. V roce 1929 se nakrátko vrátil do Rakouska vést technické oddělení firmy Steyer.
Na začátku 30. let pak ve Stuttgartu založil vlastní konstrukční kancelář, kde vznikly první návrhy na lidový vůz, základ pozdějšího Brouka.
Myšlenka automobilu pro široké masy zapadla do plánů nastupujícího nacistického režimu. Po lidovém rozhlasovém přijímači Volksempfängeru měl přijít automobil téměř pro každého, Volkswagen.
Smlouva mezi kanceláří Porsche a Říšským svazem automobilového průmyslu na jeho výrobu byla uzavřena v červnu 1934, v roce 1938 se začala rodit továrna ve Wolfsburgu, dnešním sídle Volkswagenu. Statisíce Němců v té době spořily na vysněný vůz na vkladních knížkách.
Přišla však válka a místo kulatého Brouka automobilka vyráběla hranaté vojenské vozy KdF Kübelwagen. K civilní výrobě se továrna vrátila hned po válce, ale bez Porscheho, který byl ve vězení.
O rodinný podnik se staral syn Ferry, který v Rakousku chystal výrobu sportovních vozů. První Porsche neslo označení 356 a používalo řadu dílů z Brouka.
Ferdinand Porsche se dočkal prvních sériových aut i přesunu firmy zpět do Stuttgartu. Sportovních úspěchů a světové proslulosti firmy se už však nedožil. Zemřel 30. ledna 1951 na následky infarktu. Porscheho rodina však neodešla ani z Volkswagenu, jeho vnuk Ferdinand Piëch firmu vedl v letech 1993 až 2002.
