Déle než rok je bez práce 129 tisíc lidí, přičemž 70,6 tisíce evidují úřady práce déle než dva roky. Toto číslo nijak neklesá, ale pomalu roste. Před rokem bylo dlouhodobě nezaměstnaných 109 tisíc a z toho dva roky a déle bylo na úřadech práce téměř 58,6 tisíce lidí.
Podle odborníků hlavní problém tkví v nesouladu mezi tím, co firmy poptávají, a dovednostmi, které lidé nabízejí. Najít cestu z problému bude zřejmě pomalé.
„Nabídka s poptávkou se na českém trhu práce nepotkávají a dlouhodobě je na trhu práce strukturální nesoulad. Je to i patrné s nástupem umělé inteligence, například u rolí překladatelů a tlumočníků nebo u administrativních pracovníků je na jednu nabízenou pozici až padesát uchazečů, ale třeba u obsluhy strojů nebo u řidičů nákladních kamionů, technických nebo dělnických pozic, je přibližně 1,3–1,6 uchazeče na jednu pracovní pozici,“ vysvětluje Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.
Nepracovat je výhodné, kritizuje Babiš. Podporu v nezaměstnanosti chce upravit |
Přestože se zcela logicky nabízí, že by měly pomoci rekvalifikace, věc není tak jednoduchá. „S nástupem umělé inteligence není rekvalifikace tak rychlá, jak by firmy potřebovaly,“ doplňuje.
Rekvalifikace účelně
Už v současné chvíli nabízejí úřady práce i rekvalifikace domluvené přímo se zaměstnavatelem pro stávající zaměstnance, kdy úřady mohou firmám proplatit náklady na získání rekvalifikace či zvýšení a rozšíření kvalifikace. Úřady práce zdůrazňují, že při proplácení rekvalifikací pro nezaměstnané letos posuzují účelnost. Má-li uchazeč například příslib, že může po absolvování kurzu nastoupit na určité místo, získat dotaci na školení je jednodušší.
„Rekvalifikace s garancí zaměstnání by měly mít v aktivní politice zaměstnanosti výrazně větší prostor,“ domnívá se Michal Španěl, datový analytik JenPráce.cz. Vysvětluje, že úřady práce už dnes umožňují i rekvalifikace zaměstnanců u zaměstnavatele a mohou se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o úhradě nákladů na získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace.
„To je důležitý nástroj, který by měl být administrativně jednodušší, viditelnější a lépe propojený s regionálním náborem. Pokud podnik rozšiřuje provoz, zavádí nové technologie nebo realizuje konkrétní investiční plán, stát by neměl zůstávat pouze pasivním pozorovatelem. Měl by pomoci připravit lidi dříve, než pracovní místa zůstanou dlouhé měsíce neobsazena,“ říká.
Dalším handicapem je také věk dlouhodobě nezaměstnaných. V mnoha evropských zemích nemohou najít práci často mladí, u nás nastává problém, pokud o práci přijde člověk který má 15 a méně let do důchodu. Zhruba polovina dlouhodobě nezaměstnaných oslavila minimálně 50. narozeniny.
Mnozí zaměstnavatelé mají vůči těmto uchazečům předsudky, přitom tato skupina je často zkušená, loajální a u zaměstnavatele může vydržet dalších 10–15 let.
Dojíždět by mělo být snazší
Dalším problémem jsou regionální rozdíly. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. „Dále jsou to okresy Karviná, Most, Bruntál, Chomutov a Sokolov. Tam je nezaměstnanost tradičně nejvyšší. Opět je tam nesoulad nabídky a poptávky s tím, že v těchto okresech pracovní pozice prostě nejsou nebo jsou velmi specifické,“ říká Krček. Pro představu může jít třeba o pozici pro obráběče kovů s konkrétní licencí a takových lidí je v Česku jen pár.
Severský premiant strádá. Proč má Finsko nejvyšší nezaměstnanost v celé EU |
Z čerstvých dat vyplývá, že na jedno volné pracovní místo evidované Úřadem práce v Česku připadá v průměru 3,6 uchazeče o zaměstnání. Nejvíce to je v okresech Karviná, a to 19,1 a v Sokolově 18,3 uchazeče.
V tomto případě mohou pomoci příspěvky na regionální mobilitu, o kterých lidé často nevědí, přestože je úřady práce nezaměstnaným nabízejí. „Stát by je měl více propagovat, administrativně zjednodušit a u vybraných skupin, například u dlouhodobě nezaměstnaných nebo u profesí s vysokou poptávkou, zvážit i jejich navýšení,“ domnívá se Španěl. V současnosti skutečně ministerstvo práce a sociálních věcí chystá rozšířit rozpočet pro příspěvky na dojíždění.
Nezaměstnaný s handicapy
V červenci stoupla nezaměstnanost v Česku na pět procent, v létě je mírný nárůst běžný a je to typický sezonní výkyv. Úřady práce evidovaly 367 346 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 11 212 více než o měsíc dříve. Zvýšil se i počet volných pracovních míst proti červnu o 1 078 na 100 932 pozic.
Nezaměstnanost je i přesto v Česku nízká. Dlouhodobá nezaměstnanost, zejména v případě lidí, kteří jsou na pracovním úřadě déle než dva roky, se však poslední rok zvyšuje a to může být problém.
„Dlouhodobě nezaměstnaný často není pouze člověk s nižší kvalifikací. Může být zároveň ve vyšším věku, mít zdravotní omezení, bydlet v regionu s horší nabídkou práce, nemít auto nebo dobré dopravní spojení, pečovat o blízkého člověka nebo mít zastaralou kvalifikaci,“ uzavírá Michal Španěl, datový analytik JenPráce.cz.
