V Polsku by to znamenalo spojení poboček bankovní dvojky Pekao, kterou vlastní UniCredit, a trojky na trhu, banky BPH, patřící HVB.
Polská vláda je proti a argumentuje především tím, že když UniCredit získalo v roce 1999 Pekao, Italové se zavázali, že neovládnou v Polsku žádnou jinou banku.
Polská centrální banka, jejímž šéfem je bývalý ministr financí Leszek Balcerowicz, je naopak pro. Spor už vyvolal zájem Evropské unie, podle níž by zablokování fúze "mohlo porušit dohody o volném pohybu kapitálu".
Unie vidí odpor Varšavy k povolení fúze jako další důkaz stále rostoucího ekonomického nacionalismu, který se šíří po starém kontinentu.
Evropská komise se nyní bojí, že přebujelý protekcionismus jednotlivých evropských zemí vůči mezinárodním fúzím, zvláště v bankovním a energetickém sektoru, ohrožuje samu podstatu fungování Evropské unie.
"Jsem připravena zajistit, aby členské země nezasahovaly do fúzí, které jsou plně v kompetenci Evropské komise. Jinak hrozí, že jednotný trh EU upadne do chaosu," řekla komisařka EU pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.
Polskou vládu varoval v tomto smyslu i Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky. Ten s "velkou, velkou vážností" vzkázal Varšavě, že nezávislost polské centrální banky je pro celý kontinent extrémně důležitá a je nedílnou "součástí fungování Evropské unie".
Kritikům kromě jiného vadí, že polská vláda v rámci boje s centrální bankou plánuje vytvoření úřadu, jenž by dohlížel na finanční sektor a sebral by část pravomocí centrální bance.
Její šéf má v Polsku mnoho nepřátel, protože jeho dobře známý ekonomický liberalismus rozčiluje pravici i levici. "České republiky se tento konflikt nijak nedotýká. Minulý týden jsme zahájili integrační proces," řekl ke sporu Ivo Polišenský, mluvčí Živnobanky.
Tento bankovní dům patří v Česku italskému UniCreditu a chystá se spojit s HVB. Pokud bude naznačená fúze, v jejímž čele by měl stát dosavadní šéf Živnobanky Jiří Kunert, dokončena, vyneslo by to nového hráče do pozice čtyřky na tuzemském bankovním trhu.
