Dosluhující úřednický ministr financí Eduard Janota se sice bude snažit stojatou hladinu ze všech sil varovně čeřit, ale nic víc. Se stranami totiž před volbami nikdo nehne.
Leden se pro adresáty nejrůznějších dávek stane dokonce balzámem. V parlamentu se má projednávat vrácení mateřské na hodnotu letošního roku (podle schváleného Janotova balíčku v roce 2010 klesne zhruba o pětinu). Pokud to navrhujícím lidovcům vyjde, mohly by se změny zavést do praxe nejdříve v květnu – rychleji by to zřejmě nestihla Česká správa sociálního zabezpečení, která dávky vyplácí.
Vcelku příjemná může být také vyhlídka na příspěvek pro důchodce ve výši 2 400 Kč z dílny ČSSD (přezdívaná 13. důchod). Jde o 5,1 miliardy korun, které by se ulouply z privatizačního účtu, kam míří peníze z dividend a prodeje státních podniků. Peníze by pak chyběly například na sanace starých ekologických škod a nově také na stavbu dálnic.
Předvolební balzám
Klidné vody by mohl narušit pokus prosadit sociálnědemokratický návrh přezdívaný "milionářská daň". Zavedení nového, 30procentního daňového pásma pro hrubé příjmy nad sto tisíc korun měsíčně by od ledna 2011 rozbilo rovnou daň, ikonu Topolánkovy vlády.
Ani ODS však nezůstane stranou a pokusí se udělat radost zejména malým zaměstnavatelům. Do parlamentu míří původně vládní návrh na přesun některých služeb do nižší sazby DPH (z 20 na 10 % v roce 2010). Šlo by o kadeřnictví, restaurace a drobné opravy kol, obuvi a oděvů.
Podle Martina Kocourka z ODS se ho strana pokusí prosadit v případě, že najde úspory jinde. Pokud návrh, který poslanci už jednou zamítli, uspěje, začne platit od července 2010 a do konce roku by stát na DPH připravil o 3,5 miliardy korun. Rozpočet sice s výpadkem pěti miliard kvůli nižší DPH počítá, ale občanští demokraté podle svých slov nechtějí zhoršovat stav veřejných financí.
Na schodky dohlédne Brusel
Před deficity varuje také Evropská komise, které musí Janotovo ministerstvo do konce ledna odevzdat plán, jak do roku 2013 snížit deficit rozpočtu na 3 % HDP (příští rok je naplánován na 5,3 %). Úředníci nyní dávají dohromady nápady, kde uspořit a kde vybrat víc, abychom se do limitu vešli.
Skutečnost je taková, že Česko utrácí víc, než na daních vybere. Například letošek skončí s deficitem kolem 200 miliard korun. Mohlo by to tak jít donekonečna, kdyby těch, kteří jsou České republice ochotní půjčit za rozumnou cenu, neubývalo.
Podle informací MF DNES se na ministerstvu diskutuje například o snížení příspěvku na stavební spoření, rodičovského příspěvku, porodného či o zvýšení daně z převodu nemovitostí, tedy o návrzích, které se objevily už v září při vzniku prvního Janotova balíčku.
Na straně příjmů se zvažuje zavedení až pěti pásem daně z příjmu s nejvyšší sazbou 32 % z hrubé mzdy. Několik desítek miliard navíc by se mohlo vybrat na sjednocení dvou sazeb DPH na úrovni mezi 15 a 20 %.
Janota nemůže do Bruselu poslat fiktivní doporučení, ale věci musí předjednat s politickými stranami. Pokud by se plán komisi nezdál proveditelný, vrátí ho k přepracování.
Zalepit díru v rozpočtu
Budou politické strany schopny se s Janotou dohodnout? Obtížně, své plány na to, jak rozpočtové díry zalepit, si zatím nechávají pro sebe. "Budeme muset vyčkat, jak se vyvine situace v následujícím půlroce," říká Kocourek. Jeho strana se odmítá vzdát rovné daně, ale připouští, že její sazba by mohla vzrůst.
ČSSD rovněž zatím neprozradila, kde chce vzít, nebo naopak ušetřit chybějící desítky miliard. Milionářská daň přinese maximálně pět miliard. Strana pouze naznačila, že daňových pásem bude víc – a tudíž by na daních zřejmě více odvedla i střední třída. Na vyšší odvody do státní kasy se mají připravit i firmy.
Ve hře zůstávají také vyšší spotřební daně a DPH, které už na začátku roku 2010 vzrostou. Zejména větší danění neřestí má naději na úspěch napříč politickým spektrem, u DPH bude z levicového tábora zaznívat odpor proti zdražení potravin a léků.
O snižování dávek nemluví nikdo kromě TOP 09, která si na omezení výdajů státu postavila volební program (zrušení příspěvku na děti, snížení platů státních úředníků až o 20 % atd.).
Co se v příštím roce změníOd 1. ledna se zvyšuje sazba spotřební daně u piva, tvrdého alkoholu, cigaret a pohonných hmot. Jejich nárůst se zpravidla plně promítne do ceny. Další miliardy do státní pokladny přinese zvýšení daně z přidané hodnoty z 9 na 10 a z 19 na 20 procent. Změnu nižší sazby, do které spadají například potraviny, lidé téměř nepocítí. Konkurence mezi velkými řetězci jim nedovolí zdražit a vyšší daň tak "odnesou" dodavatelé zboží. Příští rok bude možné v menších městech naposled skokově zvýšit regulované nájemné. Využijí toho nejen soukromí vlastníci domů, ale také radnice. V řadě z měst tak činže vyskočí o více než 50 procent. Zvyšuje se také daň z nemovitosti, majitele rodinných domů to může stát stokoruny ročně. Výrazně poklesne mateřská – v závislosti na příjmu matky bude nižší o 20 až 23 procent. V parlamentu však leží návrh na zrušení této změny. Matka, která se stará o nemocné dítě, nedostane nově ošetřovné za první tři dny. Aby nadstandardně placení zaměstnanci dosáhli hranice, nad níž už z části příjmu neplatí pojistné, budou muset vydělávat zhruba o polovinu více než letos. Dosud tento strop činí 1 130 640 Kč ročně, nově to bude 1 707 048 Kč. |
