Onderkovo obvinění navazuje na stíhání sedmi manažerů IPB kvůli vydání dluhopisů v dubnu 1998 za šest miliard korun. Podle předpisů totiž dluhopisy musí financovat třetí subjekt.
V tomto případě si však IPB podle policie financovala vydání dluhopisů sama, tedy v podstatě sama sobě půjčovala. Cenné papíry byly vydány poté, co do banky vstoupila Nomura, která jako podmínku vstupu požadovala právě posílení kapitálu banky.
Policie podle mluvčí policejního prezidia Blanky Kosinové trvá na tom, že Onderkovo stíhání není promlčeno, jak to tvrdí jeho obhájce Sokol.
Podle policie promlčecí lhůta neběžela, protože byl stíhán jako uprchlý. Kriminalisté ale podle Kosinové budou muset nyní dokázat, že se Onderka skutečně skrýval, a proto mu dříve nemohli obvinění předat.
Nomura v tiskovém prohlášení uvádí, že považuje Onderkovo obvinění za nesmyslné a hodlá použít všech zákonných prostředků na obranu svých zájmů a zájmů svých zaměstnanců. Česká policie se podle Nomury ani jednou neobrátila na její pražskou nebo londýnskou pobočku s dotazem na Onderku.
Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000 a o tři dny později koupila peněžní ústav Československá obchodní banka. Státní zastupitelství prověřuje zhruba deset trestních oznámení, které na bývalý management této banky podala ČSOB.
Je mezi nimi i kauza České pivo, v níž jsou stíháni bývalí náměstci generálního ředitele IPB Libor Procházka a Aladár Blaas. Případ souvisí s úvěrem, který IPB v roce 1998 poskytla na získání akcií Plzeňského Prazdroje finanční skupině Nomury. IPB na této transakcí prodělala přes sedm miliard korun.
