Viktor Kožený je zatím v bahamské věznici. Ilustrační foto

Viktor Kožený je zatím v bahamské věznici. Ilustrační foto | foto: ČTK

Policie předala žalobci 300 tisíc stran o Koženém

  • 73
Policie navrhla obžalovat dva muže, kteří figurují v kauze Harvardských investičních fondů. Jména tají, mělo by se ale jednat o Viktora Koženého a Borise Vostrého. Hrozí jim až dvanáct let vězení.

Podali jsme návrh na podání obžaloby," řekla mluvčí protikorupční policie Jana Pinková. Státní zástupce Jaromír Jindřich potvrdil, že návrh již obdržel. Nyní
bude rozhodovat, zda obžalobu podá.

Policie na oba muže vydala už dříve mezinárodní zatykač (více zde). Vostrý žije ve středoamerickém Belize, Kožený až do podzimu pobýval na Bahamských ostrovech. Tam na něj místní policie na podnět FBI uvalila vazbu. Ven se nedostal ani na kauci. - více zde

Soud má 30. ledna rozhodnout, zda ho země vydá ke stíhání do USA. Američané viní Koženého z jiné kauzy než Češi. Newyorský soud ho obžaloval z úplatkářství v Ázerbájdžánu. - více zde

V roce 2002 přitom Kožený tvrdil, že právě z ázerbájdžánské privatizace splatí svoje dluhy českým akcionářům. "V Ázerbájdžánu určitě uspějeme. Je to jen otázka, kolik dostaneme peněz. A klienti harvardských fondů z toho dostanou dvě třetiny," tvrdil. - více zde

Česká policie oba muže viní, že v letech 1995 až 1997 převáděli z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice majetek, který se na začátku vyšetřování odhadoval na 11,5 miliardy.

Těmito převody poškodili Harvardský průmyslový holding, v jehož čele tehdy stál právě Vostrý. Holding pak skončil v likvidaci. Na konci vyšetřování policie škodu vyčíslila na víc než třináct miliard korun.

Kauza vytunelování harvardského holdingu patří významem a rozsahem k největším v České republice, uvedla Jana Pinková z tiskového oddělení police. Vyšetřovací spis má 300 tisíc stránek a je uložen v šesti stech šanonech.

V Česku se Kožený zřejmě soudu nedočká
Pokud bude Kožený vydán americkým úřadům, české státní zastupitelství by zřejmě přeložilo české obvinění Koženého do angličtiny a poslalo by jej americké straně se žádostí, aby ho Koženému přečetla.

"Od té chvíle by nebyl stíhán jako uprchlý," uvedl už dříve zdroj, který nechce být jmenován.

České vyšetřování by se mohlo vydáním Koženého do Spojených států a následným zrušením institutu uprchlého zkomplikovat či minimálně protáhnout. Institut uprchlého totiž umožňuje českým úřadům, aby pokračovaly ve vyšetřování Koženého bez jeho účasti.

Po jeho zrušení by Kožený mohl chtít, aby se některé úkony znovu zopakovaly, podle některých názorů by Kožený dokonce mohl chtít zopakovat kompletně celé vyšetřování od začátku. Podle jiných by však mohl žádat jen nové důkazy.

Bahamy s ČR nespolupracují
Česká justice už požádala Bahamy o vydání Koženého. Ostrovní stát nemá s ČR smlouvu o právní pomoci, Nejvyšší státní zastupitelství ČR ale zjistilo, že Británie uzavřela s Československem v roce 1925 smlouvu o vydávání zločinců. Tou byly vázány také všechny britské kolonie, tedy i Bahamské ostrovy. - více zde

Na českou žádost o vydání Koženého nicméně Bahamy nereagovaly.

V případě, že budou USA ve snaze o vydání Koženého úspěšnější, mohou je české úřady požádat o pomoc. Mohou požádat buď přímo o vydání Koženého, nebo formou právní pomoci požádat Američany o výslech Koženého k české trestní kauze či o jeho dočasné vydání k výslechu do Česka.

Další možností je předat celý trestní spis americkým úřadům, což je podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna nejpravděpodobnější varianta. - více zde

, ,