Vzestup hospodářství patří k nejvyšším v Evropě. Podle Miloše Zemana a Vladimíra Špidly s ním měla ruku v ruce přijít i nízká nezaměstnanost. Dosud nepřišla. V zemi je stále každý devátý člověk bez práce. Polovina z nich déle než rok.
Přes 460 tisíc lidí nepracuje mimo jiné proto, že se sociální demokraté spolehli jen na růst ekonomiky a nezměnili štědrý systém životního minima a sociálních dávek. Pro řadu lidí s nižším vzděláním je tak stále výhodnější nepracovat a žít z podpory státu.
Vladimír Špidla sice pravidelně zvedal minimální mzdu, která je dnes vyšší než životní minimum. To však samo o sobě nic nevyřešilo. Za minimální plat, který je od začátku letošního roku 5700 korun hrubého měsíčně, pracují méně než dvě procenta lidí.
Podle Jana Kasnara z ministerstva práce a sociálních věcí i lidé s platem kolem osmi a půl tisíce korun hrubého měsíčně zvažují, jestli se jim vyplatí pracovat. "To máte čistý plat někde kolem šesti a půl tisíce. Připočtěte si, kolik vás stojí cestování do práce a další výdaje. Je to úroveň srovnatelná s tím, co dostanete na životním minimu od státu, když nepracujete," říká Kasnar.
Pokud člověk živí větší rodinu, leží tato laťka ještě výš. Téměř čtvrtina těch, kdo pracují, má přitom plat nižší než 10 tisíc korun hrubého měsíčně. Nejméně milion lidí je tak v pokušení padnout do náruče státu a nepracovat.
Štědrá sociální síť však není jediným důvodem. Především sever země žádnou velkou prosperitu nezažívá a sehnat práci je tam stále problém. V Mostě je bez práce téměř 22 procent lidí, na severní Moravě kolem 17 procent.
Zahraniční investoři si až na výjimky, jako je třeba továrna Philipsu v Hranicích na Moravě, i přes velkou snahu státu vybírají spíše jiné oblasti. Teprve loni se do jejich hledáčku dostaly i severní regiony. Ani šance odejít za zajímavou příležitostí do prosperujících oblastí není vyšší než před čtyřmi lety. Sociální demokraté totiž pokračují v regulaci nájmů. Bydlení na volném trhu ve větších městech je tak drahé, že není mnoha lidem dostupné.
Právě díky příchodu zahraničních vlastníků se však tvář české ekonomiky za poslední roky výrazně změnila. Mnoho lidí ztratilo práci a rychle našlo jinou. To je třeba případ tisíců lidí, kteří museli opustit domácí banky. Většinou to však byli lidé vzdělaní a neměli tak se sháněním místa velké problémy.
Česká republika není zdaleka jedinou zemí, které se v časech slušného hospodářského růstu nepodařilo snížit nezaměstnanost. V sousedním Německu bylo v minulých letech i v dobách prosperity bez práce kolem osmi až devíti procent lidí.
Francie má podobné zkušenosti. Naopak ve Spojených státech, které nyní zažívají recesi, je nezaměstnaných necelých šest procent lidí. Na vrcholu ekonomického boomu to byla necelá tři procenta. Sociální systém za Atlantikem je výrazně přísnější a lidé mají velkou motivaci pracovat i za nepříliš vysoký plat.
