Pojišťovny to však považují za nesystémový krok, který ze sektoru vysaje částku téměř ve výši ročního zisku. Zákon teď posuzují poslanci. V červenci prošel prvním čtením, příští týden se jím bude zabývat rozpočtový výbor. Pokud norma projde, začne platit napřesrok.
1. Jak se zdanění pojišťoven dotkne klientů?
Lidé z pojišťoven říkají, že jedním z důsledků jednorázové daně může být zdražení pojistného pro klienty. „V případě, že budeme muset jednorázově odvést tyto peníze, budeme na to muset reagovat. Kvůli konkurenčnímu boji se může zdát, že cenotvorba bude až posledním nástrojem. Před tím ale mohou následovat jiné nástroje, jako omezení rozsahu služeb,“ řekl na včerejší konferenci společnosti MAFRA místopředseda představenstva České pojišťovny Petr Bohumský.
„Naši vlastníci nám říkají – vyřešte to. To znamená, že buď změníme cenotvorbu, nebo začneme výrazněji šetřit. Pravděpodobně to bude soubor opatření, což může znamenat například propouštění či snižování investic do digitalizace. V případě Allianz jde zhruba o půl miliardy korun dodatečné daňové zátěže,“ dodal šéf pojišťovny Allianz Dušan Quis.
U České pojišťovny jde o 3,5 miliardy korun, trojnásobek standardního odvodu, uvedl Bohumský. Podle České asociace pojišťoven povede nové opatření k jednorázovému odvodu daně z příjmu právnických osob ve výši přesahující 10 miliard.
2. Co to bude znamenat pro pojišťovny?
Zákon nedopadne na všechny pojišťovny stejně. Výrazněji ho pocítí menší či začínající ústavy, v jejichž případě se může daň vyšplhat až do násobku ročního zisku. Větší dopad to bude mít také na pojišťovny, které se chovaly obezřetněji. Jinými slovy, drží větší rezervy, než požaduje legislativa vycházející ze směrnice Solvency II. Právě z rozdílu mají pojišťovny zaplatit daň.
Porovnejte si životní pojištění a vyberte to nejvýhodnější ještě dnes. |
„Krach pojišťoven v souvislosti s tímto opatřením nehrozí,“ říká Quis. Zahraniční vlastníci pojišťoven však mohou podle ekonoma Vladimíra Bezděka začít uvažovat o tom, že v Česku budou působit jen ve formě pobočky. Tím by se vyvázali z dosahu tuzemského finančního úřadu i dohledu ČNB.
3. Proč se stát snaží pojišťovny dodatečně zdanit?
Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že chce narovnat podmínky. (A nedodává, že na tom rozpočet vydělá. Byť podle lidí z pojišťoven jen krátkodobě. Bezděk dokonce tvrdí, že na tom rozpočet může dlouhodobě prodělat.)
„Pojišťovny si odložily v čase zaplacení daně a my chceme, aby je zaplatily v určitý okamžik a pak tvořily rezervy všechny stejně podle evropského standardu. Nejde tedy o žádné sankcionování pojišťoven. A rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů,“ prohlásila před poslanci Schillerová. „Není to žádná sektorová daň,“ říká ministryně.
Lidé z pojišťoven však upozorňují, že evropská pravidla představují spíše minimální výši rezerv, ne optimum. Podle Vladimíra Bezděka, který do konce loňského října šéfoval ČSOB Pojišťovně, není v zájmu zahraničních matek nafukovat rezervy, aby si následně mohly vykázat nižší zisky a zaplatit méně na daních. A ani odkládat zdanění, jak tvrdí Schillerová.
4. Existuje alternativa ke zdanění rezerv?
Zástupci pojišťoven říkají, že by se k nim mohlo přistupovat stejně jako k bankám. Stát na jaře upustil od zavedení sektorové daně pro banky výměnou za to, že banky přispějí miliardy korun ze zisku do fondu národního rozvoje. „Dlouhodobé investice jsou nám blízké. Může to být jedna z cest, jak dodatečně pomoci fiskální politice státu,“ říká Quis.
Příspěvky do fondu, který by investoval do dlouhodobých, třeba infrastrukturních projektů, mohou být výhodné i podle ekonomů. „Dlouhé investice z národních peněz se budeme muset naučit, a to rychle,“ říká Miroslav Zámečník. Dnes se při financování infrastruktury využívají zejména evropské peníze, ale tento zdroj bude postupně vysychat.
Jak vypadá trh s pojištěním
