V říjnu 2000 dostal Jelínek z titulu své funkce na stůl informace o případu, z kterých na první pohled usoudil, že jde o pojistný podvod. Jeho překvapení bylo o to větší, že podřízení, kteří případ prověřovali, naopak nařizovali likvidačnímu oddělení škodu okamžitě proplatit a vrátit originální dokumenty.
V případě šlo o následující událost. Bývalý policista a někdejší likvidátor České pojišťovny Milan R. koupil v květnu 2000 od známého skleněné baňky za 700 tisíc korun a k tomu získal falešnou fakturu na 3,5 milionu.
V posledním květnovém dni jiný muž koupil ojetou Škodu 1203 a zaplatil povinné ručení u Komerční pojišťovny. O dva dny později, dvě hodiny po půlnoci, narazila ojetina do kamionu pana R. a srazila jej i se skleněnými baňkami do příkopu. Pan R. žádal po pojišťovně 3,5 milionu za rozbité baňky, a to z povinného ručení Škody 1203.
Z Jelínkova podnětu nechalo vedení pojišťovny celou záležitost prošetřit externí bezpečnostní agenturou a ta potvrdila, že téměř stoprocentně šlo o podvod. Jelínkovi podřízení si však u vedení stěžovali, že mění jejich rozhodnutí.
Následně šéf pojišťovny Václav Runštuk a náměstek Jan Klak vyjádřili nespokojenost s jeho prací. Dalším krokem bylo přeřazení na post referenta.
Záminkou pro výpověď od Jana Klaka v únoru 2001 bylo hrubé porušení pracovní kázně. Toho se měl Jelínek dopustit tím, že o praktikách v pojišťovně informoval šéfa Komerční banky Radovana Vávru a e-mailem sdělil spolupracovníkům svou odpověď na e-mailovou kritiku od Runštuka. Soud nic z toho neuznal.
Naopak případ, na který Jelínek upozornil, policie vyšetřila a čeká na soudní projednání. Majitel pojišťovny, Komerční banka, soudně zamítnutou výpověď nekomentuje. "Protože jsme dosud neobdrželi rozsudek," řekla Markéta Dvořáčková z tiskového oddělení Komerční banky.
