„Hlavním důvodem jsou vysoké velkoobchodní ceny, nikoliv mimořádné marže čerpacích stanic. Kvůli íránskému konfliktu, výpadkům rafinerií na Blízkém východě a v Rusku a omezeným exportům je nedostatek zejména nafty. Její velkoobchodní cena se teď pohybuje v blízkosti rekordů,“ uvedl analytik Jiří Tyleček z investiční společnosti XTB.
Podle ekonomů budou ceny pohonných hmot pravděpodobně růst ještě další týden nebo dva. „Důvodem je kombinace vyšších cen surové ropy i rostoucích marží rafinérií,“ uvedl Ondřej Hartman ze společnosti FXstreet.cz. Rafinerské marže podle něj nyní činí u nafty 91 dolarů a u benzinu 58 dolarů za barel. „Standardní výše se přitom pohybuje okolo deseti dolarů za barel,“ dodal Hartman.
Vláda nezastropuje marže prodejců paliv, Babiš čeká na evropské řešení |
Na marže rafinerií mají vliv také ukrajinskými útoky omezené zpracovatelské kapacity v Rusku. „Rusko se během letoška stalo z čistého vývozce ropných produktů čistým dovozcem a tyto barely na trhu chybějí. Nakupuje paliva z Běloruska a Indie a k bývalým zákazníkům Rosněfti nebo Lukoilu se dodávky nedostávají. Proto rafinerie na Západě a v Asii zažívají ziskovou bonanzu,“ vysvětluje Hartman.
Podobně situaci hodnotí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Podle něj se opakuje vývoj z přelomu zimy a jara, tehdy však byla ropa o 15 až 20 dolarů za barel dražší, nabídka ropných produktů na globálním trhu je ovšem nízká.
„Pokračuje blokáda Hormuzského průlivu, takže rafinerie kolem Perského zálivu nemohou vyvážet. Rusko navíc vývoz paliv zakázalo, protože tamní rafinérie jsou poškozené a v zemi chybí čtvrtina produkční kapacity,“ uvedl Tomčiak.
Rafinerie v Evropě a USA podle něj pracují prakticky na plný výkon a nemají prostor výrobu výrazně navýšit. Paliva lze ještě uvolňovat ze strategických rezerv, menší volnou kapacitu mají rafinerie v Číně. Produkce českých rafinerií je podle něj v případě benzinu dostatečná, u nafty ale Česko část spotřeby dováží.
Ceny pohonných hmot dál porostou
„Současné velkoobchodní ceny ještě nejsou na pumpách plně promítnuty. Nafta se může v průměru přiblížit 49 až 50 korunám za litr, benzin pravděpodobně zamíří ke 44 až 46 korunám. Vývoj bude záviset na situaci na Blízkém východě, dostupnosti rafinérských kapacit a také na nástupu zimní poptávky,“ odhaduje Tyleček z XTB.
Útoky dronů ochromily Lukoil. Ruskému gigantu stojí všechny hlavní rafinerie |
Bez uklidnění geopolitické situace nebo obnovení části nabídky podle něj nelze čekat rychlé zlevnění. Česko přistoupilo k regulaci cen paliv už na jaře. Opatření platilo od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální marži prodejců a denně určovalo stropy koncových cen. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové připravila tato úleva státní rozpočet zhruba o miliardu korun měsíčně.
Celoevropské řešení
Podle Tomčiaka by nové zastropování marží čerpacích stanic výrazný pokles cen nepřineslo. Řidiči by jeho dopad pocítili hlavně na dálnicích, kde bývají maloobchodní marže vyšší než průměr.
„Průměrné maloobchodní marže jsou nižší než při minulém stropu. Větší úlevu by opět přineslo snížení spotřební daně. Možnosti české vlády jsou tedy dosti omezené. Pokud bude pokračovat nedostatek paliv na globálním trhu, ceny na čerpacích stanicích by se zvyšovaly i po zavedení stropu maloobchodních marží,“ řekl.
Zastropování by navíc mohlo zkomplikovat dovoz paliv do Česka. Tuzemské rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou patří polské skupině Orlen, zatímco významná část paliv, především nafty, míří do Česka z okolních zemí.
„Pokud by český cenový strop klesl pod cenu, za kterou lze paliva dovézt a se ziskem prodat, zahraniční dodavatelé by mohli část produkce přesměrovat na výhodnější trhy. Nemuselo by jít o úplné zastavení dodávek, ale i omezení části dovozu by na napjatém trhu mohlo způsobit lokální nedostatek. Česko je zejména u nafty na dovozu závislé,“ upozornil Tyleček.
Babiš chce řešit ceny pohonných hmot. Nelze vydělávat na válce, řekl |
Také Ondřej Hartman považuje regulaci marží rafinérií za komplikovanou. „Jednou z možností vlády je zavést nějakou podobu daně z neočekávaných zisků na provozní společnost dvou českých rafinérií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Přemýšlet nad mechanismem, jak zdanit nebo dostat levnější naftu a benzin ze zahraničí, však výrazně zvyšuje riziko, že paliva na čerpacích stanicích nebudou, protože nám je společnosti ze sousedních zemí nebudou chtít prodávat,“ dodal.
Daň z mimořádných zisků by podle Tylečka byla méně škodlivá než pevný cenový strop, protože by firmám ponechala motivaci vyrábět a dovážet co nejvíce paliv. Sama o sobě by ale ceny u čerpacích stanic automaticky nesnížila.
Smysl by podle něj dávala spíše širší evropská dohoda, protože česká daň by zachytila jen část regionálních zisků. Nutnost celoevropského řešení zmiňuje také předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. „Pokud by byla omezena jen marže například Orlenu, rafinerie by mohla palivo prodávat v jiných zemích Evropské unie, kde by nemusela akceptovat nižší výdělek. Případný zásah by proto musel být celoevropský, protože Česko je součástí jednotného trhu,“ řekl.
Spotřeba paliv dál roste
Spotřeba benzinu a motorové nafty v Česku v prvním pololetí meziročně vzrostla o tři procenta na 4,453 miliardy litrů. Vyplývá to z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
Prodej benzinů se zvýšil o čtyři procenta na 1,217 miliardy litrů. Spotřeba motorové nafty stoupla o dvě procenta na 3,236 miliardy litrů. „Růst navazuje na vývoj od předcovidového roku 2019. Od té doby do roku 2025 vzrostla spotřeba benzinů o 12 procent a nafty o deset procent,“ uvedl tiskový mluvčí ČAPPO Václav Loula.
V prvním pololetí 2026 byla podle asociace česká nafta druhá nejlevnější a benzin osmý nejlevnější ze 27 zemí Evropské unie. Nižší ceny se podle Louly promítly také do vyšších prodejů u čerpacích stanic poblíž hranic s Německem, Rakouskem a Slovenskem.
