Novela zákona o ovzduší počítá s tím, že se pumpařům zmírní čtyřprocentní limit, o který měli příští rok snížit emise skleníkových plynů oproti roku 2010. Nově by se měli dostat příští rok na 3,5 procenta.
Ještě zásadnější změnou je však výčet paliv pro pohon automobilů, která si do snížení emisí mohou započítat: k biopalivům přibude například stlačený zemní plyn (CNG) nebo elektřina.
Pro zemní plyn hovoří to, že jeho emise CO2 jsou zhruba o pětinu nižší než u benzinu. Na tento pohon přitom jezdí mnohem více modelů než na elektřinu a jsou finančně dostupnější.
Důvod pro úpravu zákona je jednoduchý: prodejci paliv vědí, že požadavek na snížení emisí je pro ně nereálné splnit pouze díky biopalivům. Prodeje biopaliv se výrazně zadrhly poté, co se cena ropy propadla na několikaletá minima, takže biopaliva začala být dražší než klasické ropné produkty.
„Za současné situace není reálné, že by se podařilo původní plány splnit,“ souhlasí Jan Duspěva, místopředseda představenstva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Podle něj je aktuální snížení emisí lehce pod třemi procenty oproti roku 2010. Do roku 2020 se mají všechny emise snížit o šest procent, ale už teď se mluví o tom, že cíl je nereálný.
Boj o plynaře
Petrolejáři měli jednu možnost, jak cíle splnit: nakupovat biopaliva a prodávat je pod cenou. Při současných cenách by to však podle ředitele ČAPPO Jana Mikulce vedlo ke ztrátě ve výši zhruba miliardy korun.
Plnění emisních cílů musí dodavatelé a provozovatelé čerpacích stanic prokazovat každý rok, jinak jim hrozí velké pokuty. Míra snižování emisí skleníkových plynů se počítá podle vyhlášky, přičemž pro každé palivo je jiná. Například stlačený zemní plyn může přispět maximálně půlkou procentního bodu.
Pumpařům by ve snižování emisí pomohlo, kdyby se v Česku prodával jako palivo bioplyn. Kvůli dotacím se ale využívá prakticky jen na výrobu elektřiny.
O plynaře se teď strhne nejspíše boj. Novela totiž zároveň umožní, aby se prodejci paliv sdružili s prodejci plynu a vykazovali úspory za ně. To by mělo mimo jiné urychlit rovněž stavbu nových plniček zemního plynu.
