Majitel penzionu na Domažlicku zaměstnal tři ženy včetně manželky za vysoké mzdy, které si podle znalce nemohl dovolit. Ale nikdo z nich s žádnou prací stejně nepočítal. Po několika dnech nastoupily ženy, byť jim nic nebylo, na nemocenskou a nechaly si od státu vyplatit za marodění bezmála 730 tisíc korun.
Případ v lednu odsoudil Krajský soud v Plzni, kam se pachatelé odvolali od prvoinstančního Okresního soudu v Domažlicích. Za podvod dostali čtyři lidé tresty od šesti měsíců do 2,5 roku s podmíněným odkladem. Šlo o klasické fiktivní zaměstnání s cílem obrat stát na nemocenském pojištění. Nejde přitom o ojedinělý případ.
„V posledních zhruba pěti letech se úřadu podařilo v různých regionech odhalit několik desítek takovýchto případů, u nichž se pak v trestním řízení podařilo vinu pachatelům prokázat a potrestat je,“ říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Lékař trestu ušel
Na domažlický případ upozornily policii pracovnice místní správy sociálního zabezpečení už v roce 2013. Lékař, který nemocným přiklepl neschopenku, obžalobě nečelil. Nyní bude úřad vymáhat škodu 728 984 a případně nechá na dlužníky uvalit exekuci.
Jak vysokou nemocenskou tři fiktivně zaměstnané ženy braly, úřad nezveřejnil. Strop na tuto dávku pro letošní rok činí 26 760 korun měsíčně, nárok na ni mají lidé s platem 82 tisíc korun měsíčně a vyšším.
Na nemocenské se v Česku podvádělo vždycky. Nejvíc před rokem 2009, kdy ještě prvních 14 dní platil nemocenské stát, a nikoliv zaměstnavatel, a kdy neexistovala takzvaná karenční lhůta. Jde o třídenní období na začátku nemoci, kdy nemocný nedostává od nikoho vůbec nic. „Reforma měla zásadní dopad na nemocnost, počet případů nemocenské se snížil přibližně o dvacet procent,“ říká ekonom Filip Pertold z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI. Před reformou mělo Česko podle něj jednu z nejvyšších nemocností v Evropě, teď se pohybuje na průměru.
Kontrola přijde na každého desátého na nemocenské
Zpřísnění nemocenské přišlo právě v době, kdy v Česku propukla recese a firmy začaly mít problém s nedostatkem zakázek. Menší zaměstnavatelé byli do té doby zvyklí v rámci nelegálních úspor posílat zaměstnance s jejich souhlasem na nemocenskou, když pro ně neměli práci. A povolat je zpět, jakmile firma dostala zakázku. Ušetřili tak na odstupném i na platech.
Dnes prvních čtrnáct dní platí firma, ale pokud zaměstnanec na podvod přistoupí, peníze po ní zřejmě nebude chtít.
Třídenní karenční lhůta vznikla kvůli krátkodobým nemocenským. „Šlo o krátké případy nemoci, kolem víkendu, s těžko zpětně prokazatelnými diagnózami bolení zad, nevolnost a podobně,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z IDEA CERGE-EI. Podle něj by šlo podvodníků odhalit ještě víc – analýzou velkých dat, která ČSSZ má k dispozici. „Šlo by dobře vysledovat podezřele se chovající pojištěnce, lékaře i zaměstnavatele,“ dodává.
Loni kontroloři zkontrolovali 154 610 lidí pobírajících nemocenskou a načapali 3 650 z nich – porušili léčebný režim, nebyli doma. „Zkontrolován byl každý desátý práceneschopný pojištěnec,“ uvedla Buraňová. Nejvíc se podvádělo v Plzeňském (520 postihů) a Ústeckém (417) kraji. Sociálka v takovém případě zahájí správní řízení a může dotyčnému zkrátit nemocenskou nebo mu ji úplně sebrat. Stejnou možnost kontrolovat a postihovat nemocného mají i zaměstnavatelé. Podvody jako ten domažlický hlásí policii.
