Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvČeši mají pocit, že mají svůj domov pojištěný, jenže realita je výrazně jiná. „Podle našich statistik může být podpojištěná až více než polovina domácností,“ říká gestorka neživotního pojištění České asociace pojišťoven Lenka Slabejová.
„Průměrně identifikujeme čtyřicetiprocentní podpojištění.“ Jinými slovy – při škodě lidé dostanou jen část toho, co očekávají, dodává.
Hosté pořadu
Aleš Rod
ekonom
Ekonom a odborník na regulaci, veřejné finance a hospodářskou politiku. Působí jako výkonný ředitel a člen správní rady Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kde se dlouhodobě věnuje odvětvovým analýzám a dopadům regulací na ekonomiku. V České asociaci pojišťoven se podílí na rozvoji analytické činnosti a odborné debaty o roli pojišťovnictví v ekonomice. Vystudoval ekonomickou teorii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ekonomii regulace, veřejné finance, energetiku, zdravotnictví nebo bankovnictví. Dlouhodobě se věnuje také tématům jako stínová ekonomika či společenské dopady moderních ekonomických fenoménů. V minulosti působil v Národní ekonomické radě vlády (NERV) a je členem správních rad několika institucí. Aktivně se zapojuje i do veřejné debaty a spolupracuje s neziskovým sektorem.
Magdaléna Davis
Člověk v tísni
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a také přírodní vědy na University of Western Australia. Působila jako manažerka v environmentální konzultační firmě. Je zastupitelkou Mníšku pod Brdy, kde v letech 2018 až 2022 zastávala funkci starostky. V současnosti pracuje v organizaci Člověk v tísni, kde se svým týmem pomáhá obcím s obnovou krajiny po katastrofách a adaptací na klimatickou změnu, zemědělcům s přechodem na udržitelnější hospodaření a podílí se i na tvorbě materiálů pro klimatické vzdělávání.
Ladislav Garassy
Intermap Technologies
Vystudoval jadernou fyziku a environmentální inženýrství na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě a následně humánní geografii a demografii na Univerzitě Komenského. Doktorské studium politické geografie absolvoval na Univerzitě Karlově, které však nedokončil. Ve společnosti Intermap Technologies působí od roku 2000 a od roku 2007 vede tým rizikového inženýrství. Ten se zabývá modelováním map přírodních rizik, geolokací míst pojištění a odhadem škod z katastrofických událostí. Podílí se také na vývoji nástrojů pro pojišťovny, banky i realitní sektor. Vedle toho působí jako volební pozorovatel Evropské unie v rozvojových zemích Afriky a Asie.
Lenka Slabejová
ČAP
Působí jako gestorka neživotního pojištění v České asociaci pojišťoven, kde se dlouhodobě věnuje problematice pojištění majetku a řízení rizik. Podílí se na tvorbě metodik, standardů a odborných doporučení pro pojišťovací trh. Aktivně se věnuje také osvětě v oblasti podpojištění a finanční gramotnosti. V rámci své práce spolupracuje s pojišťovnami, makléři i veřejným sektorem a podílí se na projektech zaměřených na lepší informovanost veřejnosti.
Podle ekonoma Roda je problém skrytý v tom, že vzniká nenápadně. „Vy vlastně neděláte vůbec nic, a přesto se můžete stát podpojištěným,“ vysvětluje.
Smlouvy jsou neaktuální
Hlavním důvodem je růst cen. „Nemovitosti v poslední dekádě dramaticky zdražily,“ říká ekonom. „Smlouvy se tak velmi rychle stávají neaktuálními.“
Zásadní je podle něj změna uvažování. „Pojištění není jednorázová věc, kterou vyřešíte podpisem,“ upozorňuje Rod. „Je to kontinuální vztah, který minimalizuje riziko, že přijdete o majetek.“
Jenže právě to mnoho lidí nechápe. Magdaléna Davis z Člověka v tísni upozorňuje, že problém není jen finanční, ale i informační. „Mnoho lidí vlastně nerozumí tomu, co podepisují,“ říká.
Problémem může být i to, že lidé řeší jiné, akutnější výdaje než pojištění domácnosti. „Rodina raději zaplatí dítěti školu v přírodě než vyšší pojistku,“ popisuje Davis. Riziko je pro ně příliš abstraktní – dokud se nenaplní.
Není to jen věc vyššího pojistného
Davis zároveň upozorňuje, že problém často vzniká kombinací více faktorů. „Když se sejde víc okolností – třeba povodeň, výpadek příjmu a špatně nastavené pojištění – domácnost se může dostat do velmi složité situace,“ říká. „Lidé se pak dostávají pod tlak a ztrácejí schopnost tu situaci řešit.“
Slabejová upozornila, že řešení často nemusí být vůbec dramatické. „Není to vždy o výrazně vyšším pojistném,“ říká.
Klíčem je totiž podle ní pravidelná kontrola. „Ideálně jednou za dva až tři roky smlouvu aktualizovat.“ A nejen kvůli ceně. „Nové produkty dnes nabízejí výrazně širší krytí.“
Do hry navíc vstupují i měnící se přírodní hrozby. Ladislav Garassy z Intermap Technologies popisuje, že pojišťovny dnes sledují více typů rizik než dříve. „Vedle klasických povodní pracujeme i s přívalovými,“ říká. Ty jsou podle něj rychlé a lokální. „Můžou zasáhnout i místa daleko od řek.“
Společnost Intermap Technologies připravuje rizikové mapy, které pojišťovny následně používají při uzavírání smluv. „Je třeba sledovat aktualizace. Můžete se dostat do horší zóny, ale i do lepší,“ upozorňuje Garassy. Záleží na nových datech, opatřeních i změnách klimatu. Z debaty zároveň vyplývá, že povodňové mapy i otázka složitější pojistitelnosti některých domů by se měly řešit také ve spolupráci se státem.
Zkuste naši kalkulačku
Do rizika se navíc promítá i samotná výstavba. Od konce devadesátých let výrazně přibylo domů v záplavových oblastech. Podle Davis tak nejde jen o pojištění, ale i o širší problém plánování. Pokud se bude dál stavět v rizikových zónách, bude se celý problém jen prohlubovat.
Rod v následné debatě zdůrazňuje, že podpojištění není jen individuální problém. „Když to neřeší domácnosti, nakonec to řeší stát,“ říká. V případě větších katastrof totiž náklady často dopadají na veřejné rozpočty.
Zároveň upozorňuje na tzv. ochrannou mezeru. „Hodnota majetku roste, ale pojištění za ní zaostává,“ popisuje. „Lidé tak žijí v pocitu bezpečí, který ale neodpovídá realitě.“
Češi jsou nepoučitelní. Až 70 procent nemovitostí zůstává špatně pojištěných |
Problém se přitom netýká jen domácností. Podle Slabejové se podpojištění objevuje i u firem nebo veřejného majetku. „Týká se to i obecních a městských budov,“ říká. Důvod je podobný – ceny stavebních prací a materiálů rostou rychleji, než se aktualizují pojistné smlouvy.
Co tedy udělat hned teď? Podle Slabejové začít u jednoduchého kroku. „Využít kalkulačku na našich stránkách asociace a zjistit orientační hodnotu nemovitosti,“ doporučuje. Rod přidává další: „Nebát se oslovit více pojišťoven a porovnat nabídky.“
